Článek
Nejbližším spolupracovníkům se svěřuje s pocitem únavy, obává se vyhoření, říká, že by nechtěl být špatným prezidentem. Jen obtížně přitom skrývá přání, aby mu přítomní opodstatněné pochybnosti vyvraceli, ujistili ho, že je pro stále ještě nedospělou českou demokracii nepostradatelný. Čehož se Ivan Medek a spol. okamžitě zhostí.
Úbytek energie v závěru Havlova prezidentství byl patrný, přesto ani dnes nepřevládne názor, že to brát neměl. Později nám státník jeho formátu víckrát scházel.
Dnešní předběžné úvahy Petra Pavla o pokračování politické dráhy mají s tehdejšími Havlovými cosi společného. Ani on nevstoupil na scénu coby kariérní politik a na Hrad jej do značné míry katapultovala poptávka po slušnosti znásobená stylem jeho předchůdců. Ta opět sílí s nástupem nové generace arogantních papalášů do vlády.
Pavel by musel být z kamene, aby nevnímal vlnu podpory, kterou mu vyjadřují statisíce lidí v podpisové akci či na náměstích. Jeho obliba je navíc stabilní, i v klidných obdobích jej vnímá příznivě víc než polovina občanů, rozhodných odpůrců nemá ani třetinu. O čemž se může případným konkurentům leda zdát. Jde o srovnatelná čísla, jaká vykazovala Havlova popularita v 90. letech.
Přesto, přijde-li řeč na příští prezidentské volby, Pavel dává najevo pochybnosti. Naposledy tento týden v rozhovoru se školáky v pražských Letňanech. Nemusejí být nutně strojené. V důsledku emočního vyčerpání vzdala druhou kandidaturu respektovaná slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Na akcích Pavlových podporovatelů zní její jméno často. Spolu s apelem, aby český prezident nekapituloval po jejím vzoru. Slovenská cesta na východ roubená nacionalismem a postupným omezováním svobod se stává čím dál větším strašákem. Obavy posiluje intenzivní družba mezi slovenskou a novou českou vládou, přičemž varovné hlasy znějí z demokratických táborů na obou stranách hranic.
Politiků, kteří si v zápasech o veřejné funkce léčí nemocné ego, má Česko dostatek. S Pavlem lidé spojují naději, že mu jde o víc. Z hlediska osobních ambicí všeho dosáhl. Při šíři jeho zájmů by se uměl zabavit i jinak než reprezentací státu, jež člověku bere značnou část osobní svobody. Nejlepší léta a zdraví má každý jen jedno. Kohabitace s jistým typem politiků může být též značně demotivující. Služba vlasti má zkrátka i stinné stránky a někdy vyžaduje sebezapření.
Havel si stěžoval, že na něj občané kladou víc nároků, než může jedinec v úzce vymezené ústavní roli splnit. To se nyní nepochybně děje i Pavlovi. Nehledě na to, že pavlománie, již nyní nastavují objektivům plná náměstí, může rychle opadnout. Není divu, že nespěchá s rozhodnutím, zda do toho půjde ještě jednou.
