Článek
Řada příčetných pozorovatelů mezinárodních vztahů se shoduje v tom, že ve dnech, v nichž si Spojené státy připomínají 250. narozeniny, není jejich zdravotní stav právě nejlepší. Federální vládu a Kongres ovládla skupina kariéristů, která spíš než politickou stranu připomíná kult osobnosti.
Bílý dům, jenž je něco mezi staveništěm a Zelenou zónou v Bagdádu v roce 2004, vede prezident, který lže několikrát denně tak nehorázně, že si na to všichni zvykli. Jeho celní chaos, tvářící se jako ekonomická strategie, a nepopulární válka s Íránem, jejíž nejlepší možný výsledek povede k situaci jen o málo horší, než jaká vládla před ní, vyhnaly ceny benzínu i obecnou inflaci do nepříjemně vysokých poloh.
K tomu prezident Donald Trump paralyzoval NATO, dosud nejmocnější obranné spojenectví v dějinách, oslabil roli Spojených států ve světě a jeho autoritářský způsob vládnutí stále více naráží na hradbu soudních rozhodnutí, a to i konzervativních soudců. Trumpovy grandiózní oslavy přijetí Deklarace nezávislosti byly charakteristicky hlavně o něm a jeho megalomanii, méně už o supervelmoci, v jejímž čele stojí.
To je však pohled především z hlavního města a části východního pobřeží. Na západě země si člověk uvědomí, co to znamená cestovat federací padesáti států.
Oslavy Dne nezávislosti začaly tady v Taosu už v osm ráno. Na malebném čtvercovém náměstí, obklopeném nízkými štukovými domy barvy okru, se shromáždily rodiny s dětmi. Pod stanovými přístřešky se rozdávaly pancakes – americké lívance –, grilované párečky, džus a káva.
Z krytého pódia hrála tříčlenná skupina Pueblových Indiánů, kteří podle průvodců sice mají mluvit jazykem tiwa, ale zpěvák a vedoucí souboru mluvil americkou angličtinou a jeho vtípky byly o žaludcích naplněných lívanci a o sérii filmů Star Wars. Jeho hrdelní zpěv posvátných písní, táhlé zvuky flétny v podání jeho sestry i domorodé tance však přece jen dostaly obecenstvo, složené z bělochů, Indiánů i Mexičanů ve věku od tří do sta let, do rozpoložení, jakého je možné docílit jen na americkém Západě.
Při příchodu na náměstíčko jsem slyšel bubnování a pokřik několika desítek protestujících, kteří v rámci hnutí No Kings (Bez králů) žádali Trumpův impeachment a konec jeho obludně korupčního způsobu vládnutí.
Taos se rozkládá v oáze ve výšce 2100 metrů nad mořem, obklopen polopouští plnou namodralých keřů pocukrovaných pouštním prachem, majestátním kaňonem řeky Rio Grande a masivem pohoří Sangre de Cristo (Kristova krev), nejjižnějším výběžkem Skalistých hor, jehož nejvyšší hora sahá do výšky 4000 metrů.
Washington i Trump se v takových kulisách jeví jako velmi malí a velmi daleko.