Článek
U člena sněmovního podvýboru pro obrannou, kybernetickou a bezpečnostní politiku bych ale čekal větší realismus ohledně dezinformací a propagandy, které jsou nedílnou součástí každé války, ať už horké, nebo studené. Nepřítel se snaží protivníka přesvědčit o své pravdě i vlastní síle a rozvracet jeho jednotu, aby ho bylo snazší porazit.
Dálo se to vždy, upozornil profesor Nicholas Cull, který se po dekády věnuje veřejné diplomacii a propagandě a letos se účastnil v Praze konference Globsec.
„Lidé už od nejranějších dob chápali, že moc, kterou může uplatňovat jedna skupina nad druhou, jde umocnit komunikací. Propagandu vnímám jako nedílnou součást války, kdy lidé mohou podpořit vítězství tím, že budou nafukovat svou vlastní reputaci nebo podkopávat sebedůvěru nepřítele,“ připomíná Cull.
A přesně to dělá ruská nebo čínská propaganda šířící dezinformace. Jejich cílem není snaha nabídnout odlišný pohled, nýbrž prosazovat zájmy Moskvy nebo Pekingu a rozleptávat společnost. Nechat to na volné diskusi a výměně názorů zní krásně. Je hezké, když se v diskurzu podaří někoho přesvědčit o pravdě a on ustoupí od mylného názoru. Mnohé se však přesvědčit nepodaří, ani nediskutují. Dál šíří jed dezinformací přesně tak, jak si to jejich tvůrci přáli. Hrají na určité struny, říká Cull, podle něhož lidé nejsou nepopsané listy, ale mají v sobě dobré i špatné myšlenky a právě na ty druhé cílí nepřátelská propaganda.
Cull i uvádí, na co se zaměřuje, a nejen ve válce: „Někdy je touto myšlenkou to, že všechny problémy způsobuje nějaká etnická skupina nebo sousední země nebo že nikdo nikdy netrpěl tak, jako trpí váš lid. Nebezpečná propaganda nepřináší něco, o čem jste nikdy neslyšeli, ale obrací se k něčemu, co už ve vás je. Myšlenka, kterou jste v minulosti v sobě potlačovali, je vynesena na povrch a spojena s aktuální politickou akcí. Dává vám to oprávnění postupovat dál, což byl problém při genocidě ve Rwandě v roce 1994. Hutuové byli povzbuzováni k vraždění na základě pocitu, který by mohli potlačit. Tento scénář byl uplatněn v historii na mnoha místech a nacisté jsou jedním z hrozných případů – tím nejznámějším. Naneštěstí je chybou lidské společnosti, že můžeme být takto manipulováni. Propagandu vnímám ve spojení s něčím, což už si lidé v sobě nesou.“
Dezinformace a genocida ve Rwandě
V roce 1994 ve Rwandě pomohly rozpoutat genocidu právě dezinformace. Tamní rozhlasová stanice RTLM, původně zábavní médium, začala po smrti prezidenta šířit lživé zprávy, že Tutsiové chystají převrat. Lidé byli v přímém přenosu nabádáni, aby zabíjeli své sousedy – Tutsiové byli označováni za „šváby“ a vyhlašovaly se jejich adresy. Za sto dní zemřelo na 800 000 lidí, Tutsiů i umírněných Hutuů, mnozí posekáni mačetami, další upáleni. Nešlo o „jiný názor“ – šlo o cílenou manipulaci, která rozpoutala peklo a stála na počátku rozsáhlé regionální války.
Nelze nebojovat s myšlenkou, že jsou tu podlidé, které lze pro dobro lidstva nebo vlastního etnika zavírat do lágrů nebo vraždit, jak se to dálo za nacistů nebo při arménské genocidě. Nelze nechat volně šířit myšlenku, že někteří lidé jsou nepřizpůsobiví, společnost jen okrádají, a tak si nezaslouží žádnou pomoc. Už v devadesátých letech soud jasně rozhodl, že nejde zpívat, že máš prásknout negra do hlavy, že budeš ty svině bít, negry, cikány a žlutý. Od stínového ministra spravedlnosti Radka Vondráčka bych čekal víc než „boj proti dezinformacím podporou svobody slova a otevřené demokratické diskuse“.
Historie je plná dezinformací, které měly tragické následky, ať už to byla genocida Arménů ze strany Turků za první světové války, nebo pogromy na Židy, kteří nám přece nechali ukřižovat Krista, ve středověku trávili studny a pro své rituály používají krev panen. To poslední se tvrdilo o Leopoldu Hilsnerovi. Jako jeden z mála se ho zastal Tomáš Garrigue Masaryk, který jasně řekl, že to žádná rituální vražda nebyla.
Lžím - a dezinformace není nic jiného než forma lži - je potřeba čelit a bránit tomu, aby se šířily. A to i v případě, že nemusejí nutně vést k etnickým čistkám či nenávistí motivovaným útokům. Nemusí ani vyústit v pokácení stromu na železnici, jak to udělal jimi pomýlený důchodce. Stačí, když se bude šířit, že očkování škodí, a kvůli tomu zbytečně onemocní někdo, kdo tomu uvěřil.
Důvod podobných vyjádření politiků SPD a ANO je ten nejnižší. Není to ideologická otázka absolutní svobody slova. Nemyslím si ani, že jsou řízeni z Moskvy, i když někteří mohou obdivovat silného kremelského vůdce a podléhat propagandě o slovanské jednotě a levném ruském plynu. Cílem těchto prohlášení je jen snaha získat lacino co nejvíce voličů. A tak lákají lidi věřící dezinformacím na to, že jim tohle šidítko brát nebudou. K čemu to ale může vést, jsme v historii viděli už mnohokrát.
