Článek
Pro mnohé to může být šok, jenomže občanská válka v Súdánu není konfliktem, který propukl aktuálně. Město Fášir bylo více než rok obklíčeno a vládní vojáci je už nebyli schopni dál bránit. Poslední konflikt se rozhořel v dubnu 2023, když se síly RSF odmítly začlenit do řadové súdánské armády
Súdán sužuje obrovské množství problémů, hlavními jsou chudoba a nejednotnost. Jednotlivé kmeny spolu vedou boje po staletí a podobně dlouhé jsou i střety mezi Araby a černošským obyvatelstvem. Obchod s otroky byl jedním z nejvýznamnějších zdrojů bohatství arabských elit.
Jedna z nekonečných súdánských válek vyústila v roce 2012 k odtržení Jižního Súdánu, který byl mezinárodně uznán, a záhy poté v něm propukla občanská válka mezi etniky Núrů a Dinků.
Kořeny současné války sahají na počátek tohoto století, kdy se v Dárfúru vyostřily konflikty mezi původním černošským obyvatelstvem a nedávno přišlými arabskými pastevci velbloudů, které nějaká políčka nezajímala. Výsledkem byly v letech 2003 a 2004 brutální masakry černošského obyvatelstva v Dárfúru ze strany arabských milicí Džandžavíd, kvůli nimž byl tehdejší súdánský prezident Umar Bašír obviněn z genocidy, ale před Mezinárodním trestním tribunálem nikdy nestanul. Za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti byl odsouzen jen jeden z velitelů Džandžavíd. Hemedti coby malá ryba nebyl ani obviněn. Nějakých sto obětí, které povraždila jeho skupina, nikoho nezajímalo.
Situace se nezměnila. Milice Džandžavíd sice byly poraženy vládními vojsky, ale zkušení bojovníci se hodí. A tak se milice přelily do nově vzniklých RSF a pokračovaly v masakrech.
Poslední léta však ukázala, že jejich velitel Hemedti má větší ambice než jen ovládat obchod s velbloudy, zlatem a s pašováním lidí do Libye, odkud se mohou dostat do Evropy. Napřed pomohl v roce 2019 odstranit Umara Bašíra, který mu umožnil zřídit RSF, a stal se členem junty. V roce 2023 odmítl RSF začlenit do pravidelné armády a povstal proti veliteli armády Abdalu Fatahovi Burhánovi. Z Chartúmu, kde si střety vyžádaly stovky obětí, byl vyhnán, ale podařilo se mu obsadit celý západ Dárfúru. Pomohly mu k tomu Spojené arabské emiráty, které RSF dodaly zbraně včetně moderních čínských dronů, což mu nyní také umožnilo dobýt Fášir. Své zájmy mají v Súdánu i další země, Saúdská Arábie podporuje Burhánovu armádu stejně jako Katar a Kuvajt.
Súdán, tedy Burhánova strana, se letos obrátil na Mezinárodní soudní dvůr s obviněním, že Emiráty podporují genocidu, když dodávají RSF zbraně včetně dronů a protiletadlových zbraní. Skupina expertů OSN to sice potvrdila, ale pak už se nic nestalo.
Zatímco o Pásmu Gazy se mluví skoro každý den a konají se demonstrace na podporu Palestinců, proti občanské válce v Súdánu se neprotestuje, i když obětí je asi třikrát více. Střídmé odhady už na jaře uváděly 150 000. Připočítat je třeba také 300 000 mrtvých, které si vyžádaly masakry v Dárfúru v letech 2003 až 2008. Pro srovnání - války v Jugoslávii měly na 140 000 mrtvých a zapojilo se do nich NATO.
V Súdánu nikdo nikdy nezasáhl, i když Rada bezpečnosti OSN v červenci vyzývala k ukončení obléhání Fáširu a v březnu ke klidu zbraní aspoň během ramadánu. O jarním útoku na tábor Zamzam se ani nejednalo, i když tam mouchy sedaly na stovky mrtvých těl.
Ignorací podobných konfliktů prohrává tzv. civilizovaný svět nejen morálně. Ti bezskrupulóznější ho pak využívají pro své zájmy. Někteří, jako Emiráty, zcela otevřeně, zatímco jiní, jako Čína, skrytěji přes prostředníky. Výsledkem jsou vlny zubožených válečných uprchlíků a podivování Západu proč země třetího světa / globálního jihu kašlou na ruskou agresi na Ukrajině.
