Článek
Historie je známá – Francie a Británie, které měly zkušenosti s brutálními ztrátami zákopové války, se snažily za každou cenu vyhnout se dalšímu krvavému konfliktu a doufaly, že když Hitlerovu Německu ustoupí, zachovají mír. Obětovaly československé pohraničí, protože uvěřily, nebo jim nevadilo uvěřit německému tvrzení, že sudetští Němci, kteří tam žijí, jsou utlačováni. Zatímco Británie jednala jen utilitaristicky, Francie zradila svého spojence – Československo s ní mělo obrannou smlouvu, což ukazuje, že žádné smlouvě není dobré na sto procent věřit.
V době Mnichova přitom už byly záměry Berlína jasné. Hitler nejen pronásledoval doma Židy, ale nijak se netajil ani svými plány obnovit Velkoněmeckou říši. Zabral Porýní, připojil Rakousko a angažoval se v občanské válce ve Španělsku.
Že se nevyplácí věřit luzným slibům agresivních vůdců, se ukázalo ani ne za půl roku. Třetí říše 15. března okupovala Čechy a Moravu a vytvořila na jejich okleštěném území protektorát. Pouhých jedenáct měsíců po Mnichovu napadla Polsko a místo míru začala válka ještě horší, než byla ta první, které se začalo říkat světová.
S touto zkušeností bychom měli dobře vědět, že nápady na okamžité příměří za cenu odstoupení území, jsou cestou do pekel. Elon Musk má pravdu, že každý den umírají na frontě mladí kluci v bojích, které přinášejí jen drobné územní zisky. Jenomže odstoupit území znamená, že část obyvatel, která okupanty nevítá, bude muset opustit své domovy, což je přesně to, co se stalo Československu v osmatřicátém.
Jen bloud by věřil, že by Rusko někdy dobrovolně opustilo území, které už obsadilo, i kdyby pro něj referendum dopadlo nepříznivě. S tím se stejně nedá počítat – ono by si za všech okolností zajistilo pro sebe výhodné výsledky.
Podobné příměří by nejen kyjevská vláda, ale hlavně sami obyvatelé vnímali jako zradu, která by byla o to horší, že jsme Kyjevu dlouho pomáhali. Mnozí poznali, jaké to je, když je zradil kamarád a necitelně je kvůli vlastním zájmům podrazil.
Lidé, kteří museli opustit své domovy, nejsou jen čísla, třísky, které létají, když se kácí les. Každý má svůj příběh a pro nikoho není příjemné, když musí opustit svůj domov, přenechat ho okupantům a přijít o část své osobní nebo rodinné historie.
Jak by na ně taková zrada zapůsobila? Ukázala by, že Západu nelze věřit, takže by ztratil kredit. Na východní hranici Aliance bychom ztratili přítele, u něhož není jasné, kam by se nakonec obrátil. Nelze zapomínat, že mnichovská zrada v nás vyvolala nedůvěru k Západu. Následně jsme uvěřili tvrzení Sovětského svazu, že by nám přišel v osmatřicátém roce na pomoc, i když to vůbec jasné není. Když nás pak osvobodili rudoarmějci, mezi nimiž bylo mnoho Ukrajinců a po jejichž boku bojovali Rumuni, tak se většina Čechů přiklonila ke komunistům.