Článek
Život lidské bytosti by měl být v bezpečí bez ohledu na barvu její kůže, původ, vyznání nebo bohatství a postavení ve společnosti. Rozhodovat o osudu člověka mají jeho činy. Podle vyjádření většiny zástupců Hnutí Black Lives Matter tomu tak je.
Slogan o černošských životech má prý upozorňovat na specifický problém a hodnotu jiných lidských životů nesnižuje. Prostě bojuje proti systémovému rasismu, tedy skutečnosti, že ve Spojených státech amerických přetrvává rasismus už od dob otroctví. S českým prezidentem by tedy ke sporu v samotné podstatě věci asi nedošlo.
Pro Američany původem z Afriky jsou ulice a případná setkání s policií mnohem riskantnější než pro jiné spoluobčany. Podrobněji jsem o tom psal zde. Boj proti rasismu ve všech podobách je rozhodně žádoucí.
Při pohledu na vývoj související s hnutím reagujícím na ostudnou popravu George Floyda zasahujícími policisty se ale bohužel zdá, že oprávněnému boji proti rasismu řada aktivistických fanatiků dělá medvědí službu. Tak například prohlášení Priyamvady Gopalové z britské univerzity v Cambridge, že na „bělošských životech nezáleží“, je nehoráznost a nesmysl.
Podobně se jako projev světa na pokraji šílenství jeví rozhodnutí americké televizní stanice Fox ohledně celosvětově populárního seriálu Simpsonovi. Postavičky satirického díla jsou žluté. Pokud ale daná žlutá postavička znázorňuje jinou než bělošskou postavu, má ji namlouvat někdo jiný než muž či žena bílé kůže. Což je v podstatě nepochopitelné a naprosto absurdní. Obzvláště v našem prostředí, kde je běžný v tomto případě kvalitní dabing.
O tom, jak neustálé řeči o rasismu mohou vlastně rasismus podporovat, svědčí kupříkladu vyjádření slavného herce Morgana Freemana zde, který měsíc černošské historie nechce. Správný boj proti rasismu není ani pozitivní diskriminace, ani vypjatá výchova společnosti. Potřebné je nastavit systém tak, aby každý projev systémového rasismu byl potrestaný, aby úřady a zaměstnavatelé, školy a jiné instituce měřili všem stejně.
Znakem doby vymknuté z kloubů bylo v historii vždy pálení knih, zakazování vyjádření názoru i bourání soch. Jemnější výraz těchto jevů je namlouvání kreslených seriálů žlutých postaviček podle rasy i skandální vyjádření akademičky, která ví, kudy kabát ve větru zrovna vlaje.
S tím vším také souvisí důraz na politickou korektnost. Ta mnohdy zabraňuje přirozené ventilaci problémů humorem a otevřené debatě. V tomto ohledu platí, že slovo urazí, pokud jako urážka bylo míněno. Kdo pohrdá vozíčkářem, dokáže říct urážlivě invalida stejně jako osoba s omezením pohybu.
Doufejme, že se vrátí zlatá doba satiry typu Česká soda a nepřijdeme o možnost sledovat Malou Velkou Británii, Jistě, pane ministře nebo Blickerberry a South Park. Netýká se to ale jen osvěžující satiry a černého humoru. Televizní stanice Sky už například za z dnešního pohledu zastaralé a potenciálně urážlivé označila filmy jako Vetřelec, Flash Gordon, Poslední samuraj nebo Kniha džunglí. Více zde. Pokud to je nová doba, v minulosti bylo skutečně lépe.
