Článek
ODS se dostala do krize, kterou potvrdily prohrané volby. Části členů strany i jejich voličům vadí, že se v koalici Spolu vytrácejí původní ideje a vedení se zakopává ve svých pozicích. Na lednovém kongresu má diskuse následovat až po volbách vedení.
Současné vedení ODS připadá kritikům rigidní, moc ideologické a málo pragmatické. Vidí, že část voličů trápí jiné problémy, než jaké si klade za prioritu koalice Spolu. Další cítí, že tu jsou draví Motoristé, kteří se snaží vrátit k původním idejím devadesátkové ODS, i když doba je jiná. A nelze zapomínat, že i Václav Klaus byl pragmatik a některé radikální deregulace brzdil a klidně se dohodl s opoziční ČSSD.
I když lze pochopit zklamání Martina Kuby a jeho krok, z dlouhodobého hlediska to moc smyslu nedává. Místo pochopitelné snahy rozdrobenou pravici integrovat se dále štěpí, zatímco hnutí ANO se stalo dominantním hráčem na tuzemské politické scéně.
Kubova nová partaj bude především odlákávat voliče ODS a pravděpodobně i Motoristů. Může sice získat nějaké hlasy voličů ANO, jimž úplně nekonvenuje postava Andreje Babiše, ale výsledkem bude, že tu bude další malá strana balancující na hraně vstupu do Sněmovny. Kuba sice má velkou podporu v jižních Čechách, je ale otázka, nakolik se jeho nové politické formaci bude dařit mimo domovský kraj, třeba na severní Moravě nebo v Ústeckém kraji či na jižní Moravě.
Pokud Kubova strana vůbec uspěje, v dalších volbách se bude muset stejně k někomu přidat. Buď bude pravicová a bude nucena nějak se spojit s ODS, TOPkou a lidovci, takže zůstane ve stejné partě, v níž jí budou vyčítat, že ji trhala.
Vzhledem k tomu, že je Kuba silný regionálně, může se pokusit o partnerství se Starosty a nezávislými, ovšem i v tom případě bude zase minoritní.
Poslední možností je snaha domluvit se s ANO. Všichni vědí, jak dopadají partneři ANO - jsou vycucáni, což potkalo sociální demokraty a následně i komunisty. A SPD už teď vidí, že své klíčové požadavky, tedy obecné referendum o všech otázkách, už neprosadí a orientace na EU zůstane.
