Článek
Celý příběh připomínal hodně špatný film o rejdech nepřátel státu placených agenty Wall Streetu. Vše odstartovalo vyjádření ruského prezidenta Vladimira Putina při setkání s prokurátory: „Dnes ráno orgány FSB zastavily aktivity teroristické skupiny, která plánovala napadení a vraždu jednoho prominentního televizního novináře.“ Dodal, kdo zatím stál: „Známe jména sponzorů ze západních tajných služeb, na prvním místě samozřejmě americká CIA, která spolupracovala s ukrajinskými bezpečnostními službami.“ Ukrajinská SBU vše popřela.
Krátce poté oznámil ředitel FSB Alexandr Bortnikov, že bylo zadrženo několik členů neonacistické v Rusku zakázané skupiny National socialism/White Power. Dodal, že zabit měl být nejen přední propagandista Vladimir Solovjov, který chtěl Ukrajince 25 let převychovávat, ale také ředitelka zpravodajské televize RT Margarita Simonjanová, její muž a další moderátoři Dmitrij Kiseljov, Olga Skabejevová a její manžel Jevgenij Popov. Důvodem mělo podle Putina být, že Západ neuspěl v informační válce s Ruskem. Trochu zvláštní záminka.
Vzhledem k počtu prominentních cílů bylo vybavení naprosto nedostatečné a působilo jak z doby po druhé světové válce – šest pistolí makarov, Molotovovy koktejly, jedna improvizovaná nálož a místo ostřelovačské pušky s dálkoměrem typická proprieta sicilských mafiánů – brokovnice s upilovanou hlavní. Západní sponzoři se moc nevycajchnovali, chtělo by se říct, kdyby člověk věřil vyjádření FSB.
Ještě větší pochybnosti vzbudilo video ze zásahu, kde komanda FSB pronikají do bytů neonacistů a zatýkají je. Mezi zabavenými předměty byly kromě pistolí i růžence s hákovým křížem a ukrajinským trojzubcem, injekční stříkačka a velké množství sypké látky – protistátní živly musejí být přece narkomani. Vidět je i fotka Hitlera, tričko militantní blackmetalové skupiny M8L8TH, kde byl do názvu vpleten symbol NI (Idea národa), který používá i pluk Azov.
Ale je tam i počítačová hra Sims a kniha Akcioněr s věnováním Zabíjej, abys žil, žij, abys zabíjel, pod nímž je napsáno: podpis nečitelný. Jak podotkli uživatelé sociálních sítí, nějaký méně bystrý příslušník FSB vzal příkazy příliš doslovně a místo SIM karet koupil hru Sims, a když měl do knihy pod věnovaní naškrábat nečitelný podpis, tak tam napsal přímo podpis nečitelný. Bylo jasné, že vše bylo šito horkou jehlou, aby se ukázalo, koho že to Západ podporuje a že se nežinýruje uchýlit se k vraždění populárních novinářů.
Jedno by však uniknout nemělo. Podezřelí, kteří se už k činům přiznali, většinou měli vyholené hlavy a u jednoho byla vidět na hrudi vytetovaná říšská orlice s hákovým křížem v pařátech, nebyli zahraniční zabijáci vyslaní Kyjevem nebo Washingtonem, ale ruští občané, což všechny ruské zdroje uváděly. Šlo tedy – a vzhled tomu nasvědčoval – o ruské neonacistické skinheady.
Jak vidno, Rusko, které si osobuje právo očišťovat Ukrajinu od neonacistů, ne že by se tam nějací najít nedali, se ještě nezbavilo početných kohort svých vlastních neonacistů. Bude jich zřejmě tolik, že nikoho v Rusku nepřekvapí, že tam působí.
Barcelonské centrum po mezinárodní záležitosti uvedlo, že se v roce 2005 odhadoval počet neonacistů v Rusku, kteří stáli za řadou rasově motivovaných vražd lidí z Kavkazu a Střední Asie, na 80 000. Amnesty International vydala v té době zprávu Ruská federace: násilný rasismus se vymkl kontrole. Ruský prezident Vladimir Putin v lednu 2006 při návštěvě Osvětimi přiznal, že antisemitismus a prudce rostoucí počet neonacistů představuje v Rusku velký problém. Místo potlačování těchto skupin se však řada neonacistů integrovala do ultranacionalistických tradiční hodnoty chránících skupin, jako je Rodina (vlast) nebo mládežnické hnutí Naši.
Putin, který dává najevo blízkost k církvi, si měl před invazí na Ukrajinu, kterou obhajuje nutností denacifikovat ji, otevřít bibli a v Matoušovu evangeliu si přečíst „Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ?“