KOMENTÁŘ: Je šumavské dítě součástí ekosystému? - Václav Klaus ml.

Nevládní organizace vedou kampaň, že šumavští starostové chtějí Šumavu vybetonovat a rozprodat developerům. Já moc nečtu noviny, ale přijde mi, že betonovému developerskému budování udal na Šumavě tón patron nevládních organizací (a trochu méně ostravských horníků) – pan Bakala s chotí při stavbě své „vilky“. Tipoval bych, že další betonový „investor“ bude samotný Národní park, ale jistě se mohu mýlit.

„Primitivové, kteří nechápou souvislosti“, prý chtějí na Šumavě těžit dřevo a tím ničit šumavskou přírodu. Nejvíce dřeva se ale těžilo za zelených ředitelů parku (a zelených ministrů), kteří těžili a prodávali dřevo jako důsledek kůrovcové kalamity.

Teď ministerstvo životního prostředí vede podobný typ, ministr Brabec, a tak není divu, jak zákon vypadá. Stejně jako u MŠMT „píší“ novelu zákona neziskové nevládní organizace. V jádru jsou sice „ziskové a vládní“, neb jejich zisk přichází od vlády, ale to je na jiný komentář.

Máme nechat polovinu Šumavy svému osudu, divočině a bezzásahovosti.

Co je víc: zelený strom, nebo kůrovec? Běžkař, nebo tetřev s rysem ostrovidem? Pokud je kůrovec významnější složka ekosystému než strom (jako zástupce fauny proti flóře), proč není člověk víc než zvíře? Kdo to má rozhodnout a jak?

Kůrovec ani ostrovid nemůžou jaksi vyjevit svou vůli, ale člověk může. Šumava leží na území jednadvaceti obcí, kde žijí lidé, vychovávají děti, snaží se je uživit.

Svaz obcí NP Šumava nový zákon jednoznačně a důrazně odmítl, stejně jako Jihočeský a Plzeňský kraj. A to pochopitelně vyvozuje otázku. Je šumavské dítě, řekněme z Kvildy, součástí ekosystému? Když poslanci například z ostravsko-karvinského regionu svým hlasováním vytvářejí vhodné podmínky pro šumavského kůrovce – aby se tento v klidu nažral a množil, tak co to děcko? To živí jeho rodiče a také k tomu potřebují nějaké podmínky, ne? Třeba si postavit malý vlek, aby jejich penzion přilákal více turistů. Nebo možnost, aby turisté nebo cyklisti mohli chodit/jezdit po asfaltových cestách, kde dřív jezdili gazíkem „strážci hranic“ a teď tam jezdí modernějším SUV strážci parku.

Šumaváci se musí teď cítit jako za feudalismu. Spíš jako poddaní než svobodní lidé. Na každou kravinu se totiž v ČR dělá obecní referendum. Kde bude v Brně nádraží nebo jakej hospodskej musí vyhodit hrací automat z podniku. A tady?

Nestálo by za to přijmout novelu, že jakýkoli zákon o národních parcích a chráněných územích platí jen v případě, že s ním souhlasí přes polovinu dotčených lidí? Tedy těch, co tam bydlí, pracují a vychovávají děti? Nevidíte v tom logiku?

Já na Šumavu moc nejezdím, jezdím do Krkonoš, ale na tyhle feudální praktiky jsem háklivej. Když vznikají občané vyšší kategorie – „ochránci přírody a jejich kámoši“ – kteří pak dílem kšeftují se zabavenými borůvkami, dílem chodí pařit do I. zóny a centra divočiny do chatky nad Lvím dolem, dílem čerpají dotace na svá „ekologická střediska“ v údolí.

Já na Šumavu moc nejezdím, jezdím do Krkonoš, ale na tyhle feudální praktiky jsem háklivej. Když vznikají občané vyšší kategorie – „ochránci přírody a jejich kámoši“ – kteří pak dílem kšeftují se zabavenými borůvkami, dílem chodí pařit do I. zóny a centra divočiny do chatky nad Lvím dolem, dílem čerpají dotace na svá „ekologická střediska“ v údolí.

Krásnou přírodu totiž předávají dalším generacím spíš ti normální hospodáři, kteří tam žijí, pracují a vychovávají děti.

Takže jako již tradičně, braňme normální svět. A případně i lidi.