Článek
Do další fáze se také dostal naprosto lítý souboj o dva pilíře, tuny železa a pár set metrů kolejí jménem Výtoňský most v Praze, který možná znáte pod jeho uměleckým pseudonymem Železniční most.
Lépe řečeno o to, zda výšeuvedené zbourat a postavit znovu, nebo zda to raději rekonstruovat, nebo postavit repliku. Nebo možná něco dalšího, přiznávám, že jsem v jeden okamžik ztratil přehled. Souboj, který za ty roky eskaloval do demonstrací, petic osobností, stanovisek památkářů a zásahy ministerstva, ale to je tak všechno. Most stojí, rezne a co s ním bude, není pořád jasné. Jasné nicméně je, že bude ať se s ním udělá cokoli, bude to čím dál dražší.
A do toho máme ve Sněmovně návrh rozsáhlé novely stavebního zákona, který podle podporovatelů přinese rychlejší a přehlednější pravidla pro výstavbu a podle kritiků Česko navždycky zalije betonem, neprošel standardním připomínkovým řízením a část aktivistů ho rovnou nazývá Lex Developer. Ano, debata o stavebním zákoně nápadně připomíná debaty o jakékoli stavbě v Česku. Na pozadí toho, že povolování staveb je problém, který má zásadní dopady do politiky i hospodářství.
Nejen že nový byt v Praze odpovídá patnácti hrubým ročním mzdám a město je třetí nejméně dostupnou metropolí v Evropě. Ale situace se dál zhoršuje. A jakkoli zrychlení výstavby, které nový stavební zákon slibuje, nejspíš nevyřeší nedostatek bytů hned, je to alespoň známka toho, že by se mohlo začít něco dít. A něco by se dít mělo. Když politici křičí o vysokých maržích prohnaných developerů, zamlčují voličům, že ony vysoké marže jsou často dány právě neschopností politiků. Čím déle proces povolování stavby trvá, tím dražší stavba je, protože délku řízení musíte do ceny zohlednit. A je jedno, zda jde o bytový dům soukromého developera nebo projekt obce. To je logika, které nejde uhnout.
Naproti tomu stojí strach památkářů a přírody, že rychlejší povolování zlikviduje pojistky, které stát v tuhle chvíli proti stavbařům má. Což není banální námitka- ostatně z mnoha průzkumů vyplývá, že pokud jsou Češi jako národ na něco hrdí, jsou to právě památky a krajina. Nicméně asi by bylo dobré si říct, kde je hranice obou světů. Stavební zákon z roku 2021 to sliboval, nicméně minulé vládě se tak trochu rozsypal pod rukama. A i když nabyl účinnosti až v roce 2024, jen do konce roku 2025 byl upraven dalšími deseti novelami.
Jistě, můžeme debatovat a můžeme si nadávat na sítích o tom, kdo může za drahé bydlení a proč se v Čechách dost nestaví, případně proč se staví co. Ale na konci dne je prostě třeba se rozhodnout, co a jak stavět. Stejně jako v případě onoho Železničního mostu v Praze. Potřebujeme most jako součást panoramatu Prahy? Potřebujeme most jako funkční prvek v rámci městské infrastruktury? Nebo potřebujeme oboje? Názor na to můžete mít podle libosti, ale jisté je, že především potřebujeme něco udělat, jinak se budeme dohadovat tak dlouho, že starý most spadne a ten nový mít nebudeme.
