Článek
Trump chtěl Grónsko koupit už za svého prvního mandátu v roce 2019, což vyvolalo pobouřenou reakci Kodaně, protože ostrov je autonomní součástí Dánského království. Po letošním návratu do Bílého domu dal opět najevo zájem připojit Grónsko k USA kvůli jeho strategické poloze a množství surovin. Stejně tak řekl, že by se Kanada mohla stát jednapadesátým státem Unie.
Jmenování louisianského guvernéra zvláštním vyslancem pro Grónsko však ukazuje, že nešlo jen o provokativní výroky s cílem na sebe upozornit a trochu podráždit pospávající Evropu. Následovalo totiž Landryho vyjádření, že „je pro něj čest sloužit v této dobrovolnické funkci, jejímž cílem je začlenit Grónsko do Spojených států“.
Grónsko má pro USA skutečně strategický význam – chrání přístup k Severní Americe od severu. Dalším lákadlem jsou předpokládané zásoby nerostných surovin, které jsou netknuté kvůli poloze ostrova. Led začíná ustupovat až s oteplováním. Grónské bohatství láká mnohé dravé americké podnikatele.
Hrozivé kontury dostávají výroky Trumpovy administrativy v souvislosti s novou americkou Národní bezpečnostní strategií, v níž se otevřeně volá po rozklížení EU na jednotlivé soupeřící státy a kde už není Rusko označeno za nepřítele, a se snahou dotlačit Kyjev k ústupkům Rusku, aby skončila válka na Ukrajině.
Na to, jaká hrozba plyne ze spojení těchto bodů, není potřeba mít extra velký fištrón. USA ustoupí Rusku na Ukrajině výměnou za to, že si budou moci dělat, co chtějí, na západní polokouli, která je ve strategii označena jako klíčová pro Washington. A Evropa, rozdělená zpět na národní státy, tomu bude moci jen přihlížet. Dánské protesty nebude brát nikdo v potaz, i když jde o zemi plnící závazky NATO a zvyšující výdaje na obranu podle přání Washingtonu. Suroviny jsou však důležitější než věrné spojenectví.
Skládačka do sebe až nepříjemně dobře zapadá, což nemusí hned znamenat, že USA obsadí Grónsko silou, byť to nevyloučily. Země, nebo skupina v ní, která klade nade vše své vlastní zájmy, není nejlepší spojenec.
