Článek
V reakci na ruskou agresi na Ukrajině Evropská komise ústy své předsedkyně Ursuly von der Leyen navrhla úplný zákaz dovozu ruské ropy do Evropské unie. Válečného agresora je potřeba zastavit a k tomu lze přispět i tím, že mu přestaneme posílat eura na financování jeho zrůdných plánů. Zavřít kohoutky ze dne na den není snadné, a proto návrh počítá s tím, že ropné embargo začne platit nejdříve až od konce letošního roku. K tomu však dojde pouze tehdy, pokud se na tom shodnou také členské státy včetně České republiky. U všech podobných výkopů, které přijdou z institucí EU, se dopředu počítá s diskusí a hledáním schůdné cesty pro všechny. To je pravděpodobný scénář i v tomto konkrétním případě, protože některé země včetně České republiky si již stihly říct o výjimku žádající v jejich případě o odklad ropného embarga.
Pohledem Thomase Kulidakise: Premiér Fiala má ohledně embarga na ruskou ropu pravdu
Návrh Evropské komise na odstřižení Evropy od ruské ropy jsem z principu přivítala, protože Moskva musí dostat jasný signál, že to myslíme vážně. Netajím se tím, že jsem dlouhodobě zastáncem tvrdých sankcí vůči Rusku. Počínání Vladimira Putina na Ukrajině odsuzuji a přeji si co nejrychlejší ukončení všech válečných operací. A napadá mě: neměli by si něco takového přát všichni?
Pana komentátora bych chtěla ujistit, že při zmiňovaném projevu Ursuly von der Leyen jsem i proto nejásala zdaleka sama. Jásali i jiní, včetně drtivé většiny Evropského parlamentu, která již v dubnu podpořila poměrně ostrou rezoluci vyzývající k okamžitému úplnému embargu na dovoz ropy, uhlí a jaderného paliva z Ruska. K této většině patří například i všichni europoslanci zvolení za vládní strany ODS a Piráty a většina za KDU-ČSL a TOP 09/STAN.
Po co nejtvrdších sankčních opatřeních včetně ukončení nákupu nerostných surovin z Ruska ostatně hlasitě volal i premiér Petr Fiala, kterého pan komentátor za jeho nynější změnu názoru a přešlapování u ropného embarga pasuje do role státníka. Potřebu zavedení co nejtvrdších proruských sankcí současný předseda české vlády opakoval snad při každé možné příležitosti. V živé paměti máme i jeho emotivní prohlášení po návratu z Ukrajiny, kde se v polovině března v rozbombardovaném Kyjevě setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Český premiér tehdy Ukrajině i před kamerami sliboval, že jí naše země společně s Evropou stojí po boku. Podobně mluvil také na březnové návštěvě Velké Británie, kde prohlásil, že Evropa se musí co nejdřív zbavit závislosti na ruském plynu a ropě. Jak si pan komentátor náhlý Fialův obrat vysvětluje?
Nemohu souhlasit ani s jeho tvrzením, že již přijaté sankce vůči Rusku nefungují. Pan komentátor se navíc staví proti jejich „stupňování“ a vysvětluje to tím, že tato taktika dává Putinovi možnost zareagovat a podniknout protiopatření. Fakt, že se jedná o již šestý balíček sankcí, je podle něj pouze „důkaz opakování starých chyb“. Nabízí se tedy otázka, zda také premiér Fiala nedělá stejnou starou chybu, když žádá partnery o odklad embarga na ropu?
Dále pan komentátor Kulidakis premiérovo rozhodnutí říct si o několikaletou výjimku ze zamýšlené stopky dovozu ruské ropy do Evropy vysvětluje potřebou „hájit české zájmy“. O mně naopak píše, že zájmy ČR ve své práci nebráním, protože se jako europoslankyně nezodpovídám místním voličům. Není to pravda a nemohu s tím ani z podstaty věci souhlasit. Nevím totiž, kde pan komentátor tuto informaci vyčetl. V českém zákoně o volbách do Evropského parlamentu jistě ne, protože v něm by se dozvěděl, že volby do této instituce probíhají na území ČR a poslance Evropského parlamentu volí čeští občané přímo. O mé odpovědnosti vůči nim proto nemůže být pochyb.
Ráda povedu s panem Kulidakisem diskusi o tom, co jsou české zájmy a jak by je politici měli nejlépe hájit. Samozřejmě rozumím obavám z toho, že Česká republika skutečně patří k zemím, pro které bude kvůli jejich závislosti na ropě z Ruska obtížnější se od ruských ropovodů odpojit. Pokud však chceme co nejrychlejší konec války a zajistit bezpečnost (včetně té energetické) i pro naše občany, jiné východisko zřejmě není. Rychlé ukončení války je jediná cesta, jak opět stabilizovat trhy, narovnat odběratelsko-dodavatelské řetězce a snížit tím i nynější vysokou inflaci. Klesne tím i riziko, že kohoutky s ropou (či plynem) zavře samo Rusko. Pokud tedy české vládě jde skutečně o blaho svých občanů, musí dělat vše pro to, aby válka na Ukrajině skončila co nejdříve. Paralelně s tím musí odlehčovat domácnostem, například snížit spotřební daň u paliv, jejichž cena bourá rekordy, nebo zastropovat ceny energií. Obojí plní státní pokladnu, zatímco náklady nesou domácnosti a podniky.
Martina Dlabajová, poslankyně Evropského parlamentu a koordinátorka ve Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku.
Reakce byla uveřejněna na žádost europoslankyně Dlabajové (zvolené za ANO), bez redakční úpravy.