Článek
Donald Trump s evropskými zeměmi své plány americko-izraelského útoku na Írán nekonzultoval. Nechtěl nic moc prozradit a obával se, že by k němu měli evropští lídři výhrady a kritizovali ho, byť íránský jaderný a balistický program stále více ohrožoval i Evropu.
Španělský premiér Pedro Sánchez se vzepřel a nenechal americké letouny využívat španělská letiště. Své základny pro útok nechtěl poskytnout ani britský premiér Keir Starmer. Ten sice ustoupil, ale lodě do Hormuzského průlivu nepošle. Není to jen potvrzení skutečnosti, že Británie už dávno nevládne mořím.
Stále více evropských politiků se obává, že by mohly být jejich země zavlečené do dalšího nekonečného konfliktu. Írán se nepodřídil jako Venezuela, i když první izraelsko-americké útoky byly drtivé a mnoho nejvyšších představitelů íránského režimu bylo zabito. V troskách je i řada odpalovacích zařízení íránských balistických raket, takže jich Teherán už není schopen vypalovat denně desítky. Dokonce i dronů vypouští mnohem méně, ale bílou vlajkou nemává.
Stále jasněji se ukazuje, že v Bílém domě nepočítali s delším konfliktem. Je už jasné, že ani likvidace špiček íránského režimu nepovede k jeho rychlému konci. Předseda amerického sboru náčelníků štábu Dan Caine přitom měl k útoku na Írán výhrady, ty ale byly oslyšeny. Opět se potvrzuje, že samotná letecká kampaň nemůže vést k vítězství.
Trump také opominul význam veřejné diplomacie v přesvědčení, že USA jsou tak silné, že nikoho dalšího nepotřebují. Lídrům západoevropských zemí lze oprávněně vytýkat, že příliš sledují nálady svých muslimských voličů, ovšem Washington za Trumpa doplácí na svůj nabubřelý styl.
Když se George W. Bush rozhodl pro útok na Irák, hledal pro něj dopředu širokou podporu doma i v zahraničí. V Británii ji našel, aby se pak ukázalo, že Saddám Husajn žádné zbraně hromadného ničení neměl, což samozřejmě nevymizelo z britské paměti. Írán je vyvíjel, což neznamená, že Trump neměl hledat podporu pro jednostrannou akci. To je podstata veřejné diplomacie a propagandy. Spojené státy však vracejí NATO k původnímu účelu obrany Evropy, kdy se nemá angažovat v žádných operacích v Asii.
Trumpovi se vrací jeho arogance, kdy má pocit, že se na nikoho ohlížet nemusí. Má pravdu, že energie z Blízkého východu potřebují evropské země víc než Američané. Jenomže už nyní roste nespokojenost amerických občanů. Průměrná cena benzínu za galon stoupla v USA na 3,72 dolaru, což je nejvíc od 7. října 2023, kdy Hamás zaútočil na Izrael. Od začátku války stouply ceny benzínu za galon v USA o 74 centů. Za měsíc stouply o více než čtvrtinu, což je největší nárůst od úderu hurikánu Katrina v srpnu 2005. V svém projevu o stavu Unie se Trump přitom chlubil, že za jeho vlády ceny benzínu klesly na 2,95 dolaru. Dokonce říkal, že někde je i za dva dolary, aby zastavil pokles voličské podpory.