KMENTÁŘ Jaroslava Kmenty: U Grossů se objevil muž s kriminální minulostí

Grossovy dcery Natálie a Denisa, které byly v tu chvíli doma, byly z nezvané návštěvy vyděšené. A i když nešlo o násilnou akci, nechaly raději zavolat policii. Ta na místo dorazila a začala šetřit, co se stalo. Incident se odehrál v úterý 13. května 2025 v podvečerních hodinách.

Na ulici bylo mezitím živo. Policejní auta přivábila zvědavce. A vzniklo i pár fotek. Z těch bylo zřejmé, že v domě u Grossů je muž, kvůli němuž incident vznikl. (Na snímku před vilou stojí v bílém triku vedle Grossových dcer. Před nimi je policista.)

Ten muž je – jak jsem zjistil – zřejmě nová vážná známost Šárky Grossové. Jmenuje se Ivan Vasilev. A žena, která vstoupila na pozemek vily Grossů a způsobila tento poprask, je bývalá manželka Vasileva Jana Vasilevová. Ta se domáhala mluvit s exmanželem, aby s ním dořešila spor o placení výživného na děti. Na místo mezitím dorazil advokát rodiny Grossů a s ním přijel i muž trénovaný v bojových sportech. Ten měl zajišťovat případnou ochranu rodiny Grossů. To ale nebylo potřeba.

Nakonec se ukázalo, že Vasilevova exmanželka vstoupila na pozemek vraty, která byla právě otevřená. Takže i když Jana Vasilevová porušila domovní svobodu, nevlámala se do objektu ani při tom nepoužila násilí. Policie to tedy nakonec nešetřila jako trestný čin.

Vasilev i jeho žena nechtěli případ komentovat. „Nechci se k tomu vyjadřovat,“ řekla Jana Vasilevová. Ivan Vasilev se snažil incident dokonce zpochybnit. „O ničem takovém nevím. Nic se nestalo,“ řekl. Na poznámku, že tam zasahovala policie, pak sdělil: „Určitě ne kvůli mně. Nevím o tom nic. Nepomůžu vám. Na shledanou.“ A zavěsil telefon.

Byl to v podstatě bizarní spor, který musela uklidňovat až policie. Nicméně tento incident upozornil na postavu, která je z mnoha důvodů pozoruhodná. Jde právě o Vasileva.

A navíc tato příhoda díky Vasilevovi poněkud nečekaně připomněla i temnou minulost zbohatnutí bývalého premiéra Stanislava Grosse.

Zaprvé.

Vasilev je muž s kriminální minulostí. V roce 1996 byl odsouzen za kuplířství a znásilnění, k němuž došlo v roce 1995. Strávil kvůli tomu rok ve vazbě. Nakonec dostal podmínku. Vasilev ale v trestné činnosti pokračoval. V roce 2003 sexuálně napadl jednu krupiérku. Za násilné trestné činy se pak v souhrnném trestu dostal do vězení v roce 2007. Později – v roce 2014 – byl odsouzen za mnohamilionové finanční podvody. Vasilev dodnes dluží miliony korun. Podle rejstříku Centrální evidence exekucí je na jeho jméno vedeno celkem 17 exekucí. Na jistinách to v celkovém součtu dělá podle rejstříku 6,5 milionu korun.

Vasilev (narozen 1973) je bývalý hokejista pražské Sparty, jemuž v devadesátých letech zlomila vaz sportovní kariéry naprosto šokující událost, když si pro něj v roce 1995 přišla policie přímo do kabiny a obvinila ho z kuplířství. Vasilev se tehdy seznámil se dvěma patnáctiletými dívkami, které utekly z domova, měl s nimi sex a pak je údajně podle verdiktu soudu nabízel za peníze svým spoluhráčům ve Spartě. V té době to byla aféra jako hrom. Spolu s ním v tom figurovali i další hokejisté. Pak se ukázalo, že policie ho vyšetřovala ještě za jeden skutek – a to za znásilnění průvodkyně v Řecku. Tu podle soudu znásilnil během soustředění Sparty v Řecku.

Ivan Vasilev to v roce 1997 pro Zemské noviny popisoval tak, že k trestnému činu nedošlo. „Něco jsme (s průvodkyní v Řecku) popili, šel jsem s ní na pokoj. Ale v momentě, kdy jsem narazil na odpor, jsem toho nechal a odešel,“ řekl Vasilev a dodal: „Ona pak policii řekla, že se bránila, ale bála se křičet, protože ji v hotelu znají a byl by z toho skandál. Nevím, ale když někoho znásilňují, tak asi takové zábrany nemá“.

Zadruhé.

Vasilev se během roku 2006 pustil do byznysu. Na OSVČ své manželky rozjel kromě jiného i byznys, v němž šlo o leasingové podvody. Vznikla z toho velká škoda – desítky milionů korun. Projekt byl založen na dovozu „luxusních“ vířivek a bazénů z Kanady. Podle policie, která pak případ vyšetřovala, byly ale „vany“ nadhodnocené. Celé to bylo postavené na tom, že nákup bazénů a vířivek profinancuje leasingová společnost. Takže šlo hlavně o to vytáhnout z leasingovky peníze a „spoléhat“ na to, že najatí klienti budou splácet leasing. Jenže řada klientů byla problémová a leasing nesplácela, nebo bazény kupovaly firmy, které byly „mrtvé“ a pro finanční úřady nekontaktní. Na policisty působil tento byznys jako organizovaný zločin a spíše jako podvod a pračka na peníze.

To, že šlo od samého začátku o řízený podvod, Ivan Vasilev později sám přiznal. „Šlo o vytunelování Sincom Leasingu. Řekli mi otevřeně, že budu ředitel, ale že to můžu odnést. Ovšem za ty a ty peníze,“ řekl v rozhovoru, který v roce 2023 poskytl serveru iSport.blesk.cz a dodal: „Popsali přesně, co se může stát. Takže jsem věděl, co mě může potkat a za kolik to bude. Vzal jsem to. Tak jsem pak za to dostal nějaká léta.“

Zatřetí.

A právě tahle kauza „s vířivkami“ je pozoruhodná, a to ze dvou důvodů. Kromě Vasileva byli hlavní spolupachatelé v tomhle byznysu i lidé napojení na pražskou galerku. Jeden z nich Petr Junek – tedy Vasilevův komplic – byl později odsouzen v jiné kauze za přípravu vraždy svého obchodního partnera.

Začtvrté.

A teď ta největší pozoruhodnost příběhu. Vasileva v této kauze zastupoval od roku 2009 Stanislav Gross. Ten si po roce 2005, kdy musel opustit politiku kvůli finančnímu skandálu se svým bytem, dodělal právnickou školu a stal se z něho advokát. To, že šel pomáhat v tomto případu Vasilevovi, nebyla zřejmě náhoda.

Vasilev a Gross se znali minimálně už od roku 2006. Podle článků z médií se rodina Grossů zúčastnila v srpnu 2006 otevření podniku Bao Bao v pražských Letňanech, což byl kosmetický salon, který vedla Vasilevova manželka. A Šárka Grossová s tímto salonem měla spolupracovat jako odbornice na pleť. „Grossová bude dokonce používat vlastní speciální přístroj na analýzu pleti,“ napsal 4. srpna 2006 deník MF DNES s tím, že o tom jako první referoval deník Šíp.

Grossová tehdy listu MF DNES řekla, že spolupráci majitelům nového salonu sama nabídla, protože se s nimi zná už z dřívějška. „Představila jsem jim svůj přístroj na analýzu pleti. Dělám to už pro své zákaznice a známé, tak jsme se dohodli, že jednou, maximálně dvakrát do měsíce vyšetřím i jejich klientky,“ řekla tehdy Šárka Grossová.

Jenže jakmile se o neobvyklý „vedlejšák“ začala zajímat média, z podnikání v Bao Bao sešlo. Grossová si to prý nakonec rozmyslela.

Tato drobnost ale zanechala mediální stopu, která ukazuje, že vztah Vasileva s Grossem a jejich rodin byl hlubší.

Zapáté.

Zvláštní bylo, že leasingová společnost, ze které se tahaly peníze na předražené bazény a vířivky, později figurovala také ve velké aféře, která souvisela se zázračným zbohatnutím Grosse. Ta leasingová společnost se jmenovala Sincom Leasing, později přejmenovaná na Borsay.

A právě Borsay byla součástí velkého finančního skandálu, v němž byl kromě jiných prostřednictvím firmy Key Investment namočen i Gross.

O co šlo?

Když Gross odešel z politiky, udělal „obchod století“, který mu vynesl minimálně 80 milionů korun zisku. Koupil si akcie energetické firmy Moravia Energo za 20 milionů korun a nakonec je výhodně prodal za 100 milionů. Na genialitu a ekonomický zázrak mu v tomto případě věřil málokdo. Vypadalo to spíše na chytře provedený obchod, který měl Grosse s pomocí byznysmenů v zákulisí nechat „zbohatnout“ poté, co odešel z politiky.

Ale zpět k pointě.

Gross si v roce 2007 půjčil část potřebného kapitálu do tohoto byznysu (13 milionů korun) od podezřelé firmy Key Investment, která fungovala jako tajemný prostředník peněz pro celou řadu dalších podnikatelů či veřejně činných osob.

Avšak Key Investment – což je pro náš příběh důležité – navázala finanční spolupráci také s Borsay, která vydala dluhopisy v hodnotě 200 milionů korun. Key Investment je pak prodávala na trhu.

Tyto dluhopisy kupovaly jen některé vybrané společnosti a také městská část Praha 6, městská část Praha 10 nebo město Sokolov. Později se ukázalo, že dluhopisy Borsay byly bezcenné. Firma Borsay skončila v úpadku a věřitelé se z velké části k penězům už nedostali.

Vypadalo to, jako kdyby bývalou leasingovou společnost Borsay a investiční společnost Key Investment někdo využíval k velkým podvodům.

V podezřelých byznysech tedy figurovali nezávisle na sobě v jednu dobu Stanislav Gross i Ivan Vasilev. Gross dostal půjčku 13 milionů od Key Investment na jaře 2007. (Kde vzal zbytek do 20 milionů, je dodnes záhada).

Ivan Vasilev začal tahat miliony z leasingové společnosti Sincom Leasing (Borsay) ve stejnou dobu. Podle soudního spisu se peníze z leasingovky vyváděly od listopadu 2006 do července 2007. Celkem tak z leasingové společnosti zmizelo v tu dobu na pochybné pronájmy hydromasážních van 36,5 milionu korun.

Vypadá to, že oba – Gross i Vasilev – měli evidentně dobrý čuch na to, odkud se dají získat za zvláštních okolností peníze na podnikání.

Zásadní rozdíl mezi nimi byl, že Gross se za svého života nedočkal policejní razie a vězení, zatímco Vasilev ano. Gross se pak snažil Vasilevovi pomoci v jeho kauze alespoň jako advokát. Byl ovšem neúspěšný. Vasilev dostal u soudu za finanční podvody trest ve výši 5 let a 6 měsíců. Dokud Gross žil, nástup trestu se Vasilevovi dařilo oddalovat. Pak už do vězení nastoupit musel. Po nasčítání s dalšími tresty to bylo na šest let. Po podmínečném propuštění se z něj vrátil v lednu 2023.

Dnes – jak se zdá – se cesty obou rodin opět protnuly. Avšak už bez Grosse, který zemřel v dubnu 2015 (trpěl amyotrofickou laterální sklerózou).

Gross tak za sebou nechal tajemství zázračného zbohatnutí. A incident, který se odehrál před dvěma týdny u rodiny Grossů, jen připomněl, že stopy nemusí nikdy úplně vychladnout.