Článek
Pod dvěma obřími skleněnými kopulemi vědci pěstovali od roku 1997 experimentální smrkový les. V jedné kultivační sféře udržovali stávající atmosféru, ve druhé simulovali ovzduší roku 2050, ve kterém by mělo být 0,06 procent CO2 oproti současným 0,03 procentům. Nyní les vykáceli, odebrali vzorky stromů z jedné i druhé atmosféry a čeká je asi roční zkoumání a porovnávání.
Čekají dlouhá období sucha
"Pokus potvrdil, že přísun CO2 urychluje fotosyntetický proces," konstatoval vedoucí vědecký pracovník Akademie věd ČR Michal Marek.
"Smrky porostou rychleji a více, jejich dřevo bude kvalitnější. Se zvýšenou koncentrací CO2 přijde ale i nestabilita klimatického systému v podobě dlouhodobějšího sucha, které budou střídat krátkodobé ale velmi vydatné srážky. Přinese to větší rizika lesních požárů a dá se očekávat i vyšší výskyt kůrovce," varoval Marek.
Na nepravidelnost srážek a dlouhá sucha se však stromy umějí připravit. "Když rostliny přijmou větší koncentraci CO2, přivírají průduchy na listech, kterými vypařují vodu. Minimalizují tak její spotřebu. Stromy budou umět nerovnoměrné srážky vykompenzovat touto biologickou reakcí," doplnil Marek.
Vědci se obávali, že smrky za padesát let porostou nerovnoměrně. Kdyby přibývaly jen v korunách a na kmeni, stávající kořenový systém by je neudržel a stromy by se ve větru častěji vyvracely. To se ale pokusem nepotvrdilo. Naopak, kořenový systém se bude rozvíjet ještě intenzivněji, než nadzemní část stromů. Smrky budou stabilnější.
Připravují nový pokus
"Experiment byl velmi náročný, každé tři týdny jsme spotřebovali 15tunovou cisternu CO2, roční náklady na pokus byly pět miliónů korun," řekl Michal Marek s tím, že výzkum financovali Evropská unie, Ministerstvo životního prostředí ČR i Grantová agentura ČR.
Vzdušné kopule na Bílém Kříži nyní čeká generální rekonstrukce za dva milióny korun. Skleněné poklopy, připomínající skleníky, jsou tvořeny systémem oken, které se automaticky otevírají a zavírají tak, aby se uvnitř udržovala požadovaná teplota. Systém přitom zaručuje, že se při ochlazování nevyvětrá uměle navozená atmosféra.
Pracovníci Akademie věd už nyní připravují další pokus. V září v kopulích vysadí experimentální smíšený smrkovo-dubový les a opět na něm budou několik let zkoumat působení dvojnásobného množství CO2.