Hlavní obsah

Vzácné želvy v pražské zoo mají neustále úsměv na tváři

18. 8. 2021, 12:14

Batagur bengálský patří ke kriticky ohroženým druhům. Dříve byla tato želva hojně zastoupená v Bangladéši nebo Indii. Avšak tlak lidské civilizace dohnal tento druh na tenkou hranici vyhubení. V současnosti jsou želvy svěřené do lidské péče, a to ve třech institucích. Jednou z nich je také pražská zoologická zahrada v Troji.

Želvy v pražské zooVideo: Novinky

 
Článek

Malé, kriticky ohrožené želvy vypadají, jako by se neustále usmívaly.

„Naši bataguři snad mají proč, ti tady mají dobré bydlo zajištěné; kdyby šlo o povědomí celého druhu, tak by se asi usmívat neměli,“ říká kurátor plazů Petr Velenský a vysvětluje, proč mají bataguři tlamu tvarovanou do neustálého úsměvu.

„Je to kombinace dvou faktorů. Jednak býložravosti; jsou schopni kousat velice tuhé listy, takže mají mohutné čelisti. A mají také nahoru namířený čenich, protože v dospělosti velmi málo vylézají na souš a často je jen ve skrytu velmi nenápadně nadechují tím, že vystrčí nozdru,“ uvádí Velenský.

Foto: Zoo Praha

Tento živočich má po většině roku nevýraznou šedou barvu. Ale v období rozmnožování dochází u samce k unikátnímu zbarvení. Hlava a horní část krku se jim vybarví do sytě černé a ostatní masité části těla do karmínově červené barvy.

„Jsou to takoví chameleoni mezi želvami, ale nedělají to na přímý popud, ale vlivem hormonů k rozmnožování,“ přibližuje zvláštnost batagurů kurátor.

V dospělosti dorůstají délky až šedesáti centimetrů a jejich diskovitý tvar jim umožňuje brilantní pohyb ve vodě i na velké vzdálenosti.

FOTO: Pražská zoo představila mláďata kriticky ohroženého druhu želvy

Domácí

„Mají poměrně velký akční rádius. Pohybují se mezi brakickým ústím řek. Zaplavou dokonce i do moře, ale pak táhnou do horních toků řek, kde se rozmnožují,“ popisuje Velenský migraci a další unikátní rys, který s sebou nese nejen adaptační změnu, ale i riziko nebezpečí.

V Bangladéši a Indii se nyní nachází kolem třiceti dospělých batagurů bengálských.

Jejich odchovy měly sloužit k vypouštění samců do přírody, ale kvůli způsobu jejich migrace se ukázalo, že ani v národních parcích není možné odchovaná zvířata vypouštět do přírody.

Mají totiž tendence vyplouvat z chráněných území do běžného rybářského provozu.

Foto: Petr Horník, Právo

V minulosti obývaly želvy Bangladéš, Indii a Barmu.

Želvám mizí životní prostor

Problém, který výrazně přispívá ke kritickému ohrožení batagura bengálského, je znečištění jeho přirozeného životního prostředí a úbytek vhodných pláží, kde by mohly samice klást vejce.

„Želvy jsou velmi citlivé na kvalitu vody a voda v ústí velkých řek je na hraně obyvatelnosti pro každého živočicha. Zejména pro dlouho žijícího býložravce, který filtruje metabolické nánosy z rostlin a může v sobě ukládat škodlivé látky. Myslím si, že tohle je ten nejnebezpečnější faktor jejich úbytku,“ říká Velenský.

„A pak jsou tady další rizika jako zaplétání do sítí nebo úrazy související s rybářskými čluny,“ doplňuje.

Ostravské zoo se podařil unikátní odchov želvy chrámové

Koktejl

Ekosystém nížinných toků v Asii je jeden z nejpostiženějších na zemi.

„Je to velmi těžké z hlediska ochrany. Ochránit takového živočicha před přímým lovem, to uděláte restrikcí. Vyčistit zasažený ekosystém ale zejména v místech, která patří k nejobydlenějším na zemi, je velmi těžké,“ soudí Velenský.

Druh batagura bengálského bude nyní záviset na péči člověka. Ve vzdálenější budoucnosti bude nutné najít jeho místo v přírodě a ošetřit ho tak, aby populace tohoto unikátního živočicha vůbec přežila.

Reklama

Výběr článků