Článek
Dvě nynější samičky přišly na svět 30. května, zoo se s nimi pochlubila až teď, když jim dala jména Matylda a Klotylda. K téhle opatrnosti tady mají své důvody, zdaleka ne každé mládě přežije první měsíce. Od zmíněného roku 2010 se jich tady narodilo sedm, z toho ale tři uhynula.
Matkou je sedmiletá Jana, otcem o čtyři roky mladší Luke. „Mláďata se rodí lehce ochmýřená, váží jen kolem šedesáti gramů,“ konstatuje chovatel Karel Kodejš. „Expozice je pak několik měsíců uzavřená, aby měla samice klid, mohla by mláďata opustit nebo i sežrat. Z počátku jsou v noře, nevychází vůbec ven a matka je kojí. Až když se osrstí, začne je učit plavat. Třeba tak, že je vezme do tlamy a ponoří se i s nimi,“ líčí Kodejš.
Pro Luka rodinný život není. „Jakmile je jasné, že samice zabřezla, samce oddělíme a bydlí samostatně ve druhém výběhu. Tak to chodí i v přírodě,“ vysvětluje chovatel. Luke si tak Jany moc neužije. „Vidí se čtrnáct dní a samice je březí. Máme štěstí, že se nám podařilo sestavit tak dobrý chovný pár. Stává se, že zvířata žijí spolu, ale nemnoží se,“ říká Kodejš.
Vydry se dožívají dvaceti let, váží i osm kilo a sežerou zhruba kilo ryb za den. „Nejsou vybíravé, ale kvůli hrubým šupinám a ostrým ploutvím nemají rády okouny,“ prozrazuje Kodejš.
