Výjev, který nám v zahraničí závidějí. Výčepní se prali se známou noční můrou

„Ukazujeme tu, jak vznikla funkce výčepního. Dřív se piva nosila do výčepní místnosti ve džbánech, výčepní Pinkas ale začal chodit přímo se sklenicemi, aby zachoval čerstvost piva,“ popisoval historický způsob obsluhy Václav Berka, člen poroty a emeritní vrchní sládek plzeňského pivovaru.

Současní výčepní si tak díky pražskému závodu mohli vyzkoušet, jak náročný tento úkol skutečně byl. Ve finále museli vlastnoručně načepovat deset hladinek a vyběhnout s nimi celkem 41 schodů z Pinkasova sklepa do prvního patra, kde na ně čekala porota.

Kdo ze základní třicítky soutěžících chtěl postoupit do tohoto finále, musel nejdříve uspět v rozstřelu, který se za povzbuzování hostů restaurace i návštěvníků soutěže konal venku před podnikem. I při něm se běhalo - jen s menším nákladem v rukou a po rovince.

Do metropole dorazili podle pořadatelů profesionálové, kteří se starají o kvalitu piva ve svých podnicích v tuzemsku i zahraničí a patří ke špičce svého oboru. Na soutěži, která prý nemá ve světě obdoby, měli možnost prověřit nejen fyzickou zdatnost, ale především mistrovství v čepování. A hostům se nabízí výjevy, které v zahraničí vytváří velmi lákavý obraz o české pivní kultuře.

„My porotci se soustředíme hlavně na to, kolik piva výčepní přinese k našemu stolu, jak ho načepoval, podíváme se na pěnu, jak je kvalitní, a jestli přinesl všech deset půllitrů. Už se nám stalo, že jich někdo přinesl devět - všechno vypadalo dobře, měl krásný čas, ale pak jsme je spočítali a jedno pivo chybělo,“ popisoval ze zkušenosti.

Podle provozovatele restaurace U Pinkasů Karla Doubka není správné čepování piva samozřejmost. „Je za ním zkušenost, soustředění i respekt k řemeslu. Těší nás, že tato soutěž láká výčepní z různých zemí Evropy a že právě u nás, v místě spojeném se začátky české pivní kultury, mohou poměřit své schopnosti s těmi nejlepšími,“ dodal Doubek.

Mezi letošními účastníky závodu byl například vítěz soutěže Pilsner Urquell Master Bartender 2026 Filip Gibiš z hospody U Vandírků v Kyšicích u Kladna, mezi porotci pak zasedl mimo jiné trojnásobný šampion Pinkasovy noční můry, výčepní Jacek Maliszewski z Varšavy.

Do historicky mužského odvětví čím dál více pronikají i ženy-výčepní. Loni se do soutěže zapojily dvě, letos již čtyři. „Pivo je moje láska. Je to skvělý prostředek, jak spojovat lidi,“ řekla Novinkám jedna z nich, osmadvacetiletá Andrea Vrchovská z podniku Na Pekárně ve Velkých Bílovicích.

„Začalo mě bavit to, jak pivo vzniká, dozvídat se o něm další věci, a když jsem zjistila, že se to dá dělat fakt dobře, tak jsem chtěla být u toho,“ vysvětluje, co ji k zlatavému moku a jeho profesionálnímu čepování přivedlo.

Ženy podle ní přinášejí do řemesla energii, kterou muži nemají. Že je jich v oboru čím dál více, jednoznačně kvituje. „Ženy jsou nádherné, a ještě když mají to pivo v ruce - není větší krásy,“ myslí si.

Do Pinkasovy noční můry se zapojila, protože má ráda výzvy. „Jsem tu poprvé, jdu si to vyzkoušet. Mým největším úkolem je nic nerozbít, sama se u toho nerozbít a nikoho nesrazit, tak uvidíme,“ smála se před akcí. I když se předem připravovala a trénovala, s výsledným časem nakonec moc spokojená nebyla a do finále se nedostala.

Finále opanoval šestadvacetiletý Petr Holec z podniku Statek u Kapličky, který se nachází jihozápadně od Prahy. Vítěz zvládl náročnou trať nahoru do schodů kolem skupinek návštěvníků v čase 1 minuta a necelých 46 sekund.

Holec se přitom nejdříve věnoval IT oboru jako programátor. Až potom, co si jeho rodina založila restauraci, začal čepovat. „Pak už se to se mnou vezlo, chytlo mě to, teď si to užívám a je to vlastně moje hobby,“ přiznal s úsměvem.

Do přátelského výčepního zápolení se zapojil už potřetí, akci bere hlavně jako společenskou událost a možnost potkat se se svými známými z oboru. „Je tu ta kamarádská rivalita, ve finále už se snažíme předhánět jeden druhého, ale je skvělé, že se navzájem podporujeme,“ popsal.

Ze své výhry byl sám překvapený. „Nevím, jak je to možné s mojí výškou a váhou, nějak se mi to povedlo je předběhnout, i když jsou tady borci, co jsou dvoumetroví. Vážně nevím, jak, ale je to skvělé,“ umíval se stále nevěřícně po vyhlášení výsledků.

„Letos to bylo ještě o něco zajímavější, málem mě diskvalifikovali, protože mi spoluběžící rozbil krýgl, ale pak se uznalo, že to byla jeho chyba a mohl jsem do finále,“ popisoval.

Druhé místo obsadil Daniel Hrdý z pražské restaurace U Bansethů a třetí skončil Petr Lepiarský z Pilsner Urquell: The Original Beer Experience.

Vítěz si odnesl voucher v symbolické hodnotě 1 842 korun, připomínající rok uvaření první várky plzeňského ležáku, a 50litrový sud plzeňského piva Pilsner Urquell. Jeho jméno se zároveň zapsalo na koženou výčepní zástěru po bok všech dosavadních šampionů.