Hlavní obsah

V USA se udělovaly žertovné Nobelovy ceny

Laureáty žertovných Nobelových cen, které každoročně vyhlašuje americká Harvardova univerzita, se letos stali například vědci, kteří potvrdili, že opilí lidé si připadají přitažlivější, anebo ti, kteří studovali enzymy v cibuli, jež nás nutí k pláči, a zjistili, že proces krájení cibule je složitější, než si mysleli.

Foto: Winslow Townson, ČTK/AP

Jeden z vítězů drží Ig Nobelovu cenu, na níž stojí: V případě nouze rozbijte sklo kladivem

Článek

Takzvané Ig Nobel Prizes se ve čtvrtek na Harvardově univerzitě v Massachusetts udělovaly již po třiadvacáté. "Ignobelovky" jsou humornou obdobou Nobelových cen.

Ig Nobelovu cenu za mír tak letos získal společně běloruský prezident Alexandr Lukašenko, který zakázal tleskání na veřejnosti, a jeho běloruská policie za to, že "za nelegální potlesk na veřejnosti zadržela jednorukého muže".

Cenu za bezpečné inženýrství obdržel zesnulý americký výzkumník Gustano Pizzo, který vytvořil systém na chytání únosců letadel do pastí, jejich zabalení do balíku a poslání na padáku do rukou policie.

Foto: Winslow Townson, ČTK/AP

Vědci si vyhlášení užívali

Tým vědců z Británie, Nizozemska a Německa dostal cenu pravděpodobnosti za to, že stanovili postulát, podle nějž "čím déle kráva leží, tím pravděpodobnější je, že brzy opět vstane". Zjistil také, že jakmile jednou stojí, nedá se nijak snadno odhadnout, jak brzy si opět lehne.

Cena za fyziku míří k vědcům, kteří zjistili, že někteří lidé by byli fyzicky schopní běžet po hladině rybníka, pokud by tedy tito lidé i rybník byli na Měsíci.

Spojenou cenu za biologii a astronomii dostal tým vědců ze Švédska, Austrálie, Německa a Británie, kteří odhalili skutečnost, že ztratí-li se hovnivál, dokáže najít správnou cestu a navigovat se podle Mléčné dráhy.

Foto: Winslow Townson, ČTK/AP

Publikum, které se dobře bavilo, hází na pódium vlaštovky

A studie vědců, kteří potvrdili, že opilí lidé si opravdu myslí, že jsou přitažlivější, získala cenu za psychologii.

Tým z Japonska a Německa se rozhodl podívat na odedávný problém, proč nás krájení cibule nutí plakat – ovšem zjistil pouze to, že tento biochemický proces je "ještě složitější, než si vědci dosud mysleli".

Cenu za archeologii obdrželi členové americko-kanadského týmu, kteří povařili mrtvého rejska, spolkli ho bez žvýkání a pak pečlivě zkoumali vlastní exkrementy, aby zjistili, které kosti se v lidském zažívacím traktu rozloží, a které ne.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám