Článek
Za vznikem Čtenářského klubu Marshalla McLuhana, pojmenovaného podle kanadského filozofa a spisovatele, stojí experimentální filmař a režisér Gerry Fialka. Primárním cílem bylo přijít na kloub jednomu ze čtenářsky nejtěžších děl literární historie, knize Finnegans Wake od irského spisovatele Jamese Joyce.
Složitost tohoto díla naznačuje již samotný název. V češtině se tato kniha obvykle označuje jako Plačky nad Finneganem, doslovný překlad ovšem zní Finneganovo probuzení, ale slovo wake označuje také smuteční shromáždění u mrtvého před samotným pohřbem. Jde o odkaz na irskou baladu o zedníkovi Finneganovi, jenž ožije na vlastním pohřbu poté, co mu do úst spadne kapka whisky.
Jenže v názvu knihy chybí apostrof, a tak slovo Finnegans nevyjadřuje druhý (přivlastňovací) pád, ale prosté množné číslo. Svým způsobem tak je již samotný název „nesmyslný“ a v podobném duchu pokračuje i text. Kniha je psána podivným jazykem s mnoha slovními hříčkami a její styl je velmi často popisován jako snový.
Znovu od začátku
Přesto se však dá předpokládat, že lze tuto knihu přečíst za méně než 28 let. Členové kalifornského klubu ovšem k analýze tohoto díla přistoupili s největší zodpovědností, takže vždy přečetli pouze jednu stránku a pak o ní jednou měsíčně dvě hodiny diskutovali.
Na druhou stranu jde vlastně o velmi přiléhavý hold knize z roku 1939, kterou literární odborníci označují za mistrovský počin. Vznikala totiž dlouhých 17 let.
K jakým závěrům čtenáři došli, není v tuto chvíli známo, ale leccos může naznačit prohlášení Gerryho Fialky, že nyní začnou členové klubu toto dílo číst znovu od začátku. Podle webu Fox News totiž kniha končí na straně 628 uprostřed věty a odkazuje zpět na první stránku.
Muž přišel do knihovny vrátit svazek vypůjčený v roce 1927
