Článek
Zemědělské družstvo Nečín u Dobříše má tři kombajny, které musí zvládnout za nejdéle tři měsíce posekat 1550 hektarů obilovin, řepky a luskovin. Výjimku tvoří asi 150 ha kukuřice na zrno, která se sklízí později. Tyto plochy se nacházejí v 27 katastrálních územích. Řidiči žacích strojů pracují během sezóny denně včetně víkendů od devíti ráno do jedenácti hodin do večera.
Výjimkou jsou jen dny, kdy prší. „I sebemenší deštík je problém. To se pak nepracuje. Když totiž obilí nebo řepka olejka mají nevyhovující vlhkost, musí se dosoušet a to je nákladný proces v řádech stovek až tisíců korun na hektar,“ řekl agronom Jan Koukolíček.
Tři kombajny zvládnou za den posekat čtyřicet až padesát hektarů polí v závislosti na množství přejezdů.

BEZ KOMENTÁŘE: Práce kombajnu nejen z pohledu řidičeVideo: Novinky
Terminátor polí a luk je velmi výkonný
Čtyři roky starý typ New Holland CX 8070 zvládne za hodinu „zpracovat“ více než 3 hektary obilí a luk. Při práci se pohybuje rychlostí 5 kilometrů v hodině, maximální rychlost, které může dosáhnout, je 25 km/h při jízdě po silnici. Objem motoru tohoto stroje je 9 litrů, kapacita palivové nádrže je 750 litrů.
Základem všeho je žací lišta, která má různé délky mezi pěti až devíti metry a mění se podle druhu plodiny. Vespod kombajnu se točí velký buben, který vyčesává obilí a žací lišta ho následně ustřihává. Obilí se dále ve stroji přesouvá do mlátičky, která z klasů oddělí zrna, a za kombajnem pak vypadává sláma.
Uvnitř jdou zrna rovnou do zásobníků o kapacitě 7-9 tun nákladu. Řidič kontroluje okénkem za hlavou, nakolik je plný, upozorní ho také přístroje. Následuje proces přemístění úrody do přistaveného valníku, kdy tuny zrn jsou přesypány z dlouhého ramene kombajnu na korbu a odvezeny k dalšímu zpracování.
„Letošní rok je bohužel z hlediska úrody jeden z nejhorších, co pamatujeme. Téměř 200 hektarů orné půdy přišlo nazmar. Řepku olejku nejdříve poškodily holomrazy, ty jsou nejvíc zničující. Poté přišlo taktéž devastující extrémní sucho a nakonec vytrvalé časté deště. Vzhledem k tomu, že zmrzlo obilí, je také málo slámy, která se hojně využívá jako podestýlka pro dobytek. Proto například letos musíme využívat řepkovou slámu, není sice tak kvalitní, ale jinou možnost nemáme,“ dodává agronom Jan Koukolíček.