Článek
Osmadvacetiletý švédský hudebník Mattias Krantz o sobě říká, že má přinejmenším jednu silnou stránku: téměř nekonečnou tvrdohlavost. Když si tedy usmyslel, že nějaké zvíře naučí hrát na piano, šel za tímto cílem od prvního okamžiku. Úplně na začátku tedy promýšlením, které zvíře by pro to bylo nejvhodnější.
A došel k závěru, že skvělým pianistou by se mohla stát chobotnice, protože má velký počet chapadel, kterými se dají ovládat klávesy. Z videa, které jeho úsilí dokumentuje, by se mohlo zdát, že si chobotnici pořídil na korejském rybím trhu, ale ve skutečnosti zvíře pochází z Portugalska.
Chobotnice dostala poněkud morbidní jméno Takoyaki, což je označení japonských kuliček z těsta, které uvnitř mají kromě dalších ingrediencí i kousek chobotnice, ale na druhou stranu se to dá brát také jako připomínka toho, že byl tento konkrétní živočich uchráněn před snědením, jak to sám Mattias prezentuje. Sám pak nakonec stejně používá zkrácenou verzi Tako, což v japonštině znamená jednoduše chobotnici.
Proces, jak Taka naučit hrát, byl zdlouhavý a Mattias při něm narazil na řadu slepých cest. Nejprve na 3D tiskárně vyrobil jen základní krátkou klaviaturu, ale po čase usoudil, že bude vhodné na klávesy připevnit i páčky, které Tako může lépe uchopit a ovládat.
Tako bral klávesy ve svém akváriu nejprve jen jako jakési zpestření či hračku, a i když občas nějaký tón zahrál, šlo o víceméně náhodné momenty. Mattias však potřeboval, aby chobotnice hrála cíleně konkrétní tóny.
Zkoušel na to jít různými způsoby, například na klávesy umístil různé symboly či obrázky, nebo do akvária umístil reproduktor, aby zvíře cítilo vibrace jednotlivých tónů, ale pořád to nikam nevedlo. Mattias si ovšem všiml, že chobotnice reaguje na pohyb, a tak mu začal klávesy „ukazovat“ pomocí drátů, což se zdálo jako správná cesta. A to i přesto, že občas Tako raději „hrál“ na samotné dráty jako na harfu.