Staré spisy nalezené na půdě se prodaly za více než 13 milionů. Patřily vynálezci počítačů

Alan Mathison Turing byl významný britský matematik a kryptoanalytik, jehož práce významně ovlivnily celé generace jeho následovníků. Zemřel v roce 1954 v pouhých jednačtyřiceti letech, když podle všeho spáchal sebevraždu v důsledku pronásledování a perzekuce kvůli své homosexualitě, ale i za takto krátký čas přišel s celou řadou významných poznatků.

Po jeho smrti Turingova matka věnovala synovy spisy jeho věrnému příteli a kolegovi matematikovi Normanovi Routledgeovi. A když zemřel i on, odnesla jeho manželka tyto dokumenty na půdu. A poté co se později přesunula do pečovatelského domu, už nikdo z rodiny vlastně ani netušil, jak významná ta „kupa papírů“ je.

Když tedy Routledgeovy dcery s rodinami vyklízely dům, bylo původně v plánu všechno vyhodit, ale naštěstí někoho napadlo, že by možná stálo za to zjistit, jestli nejde o nějaké cenné spisy. To se potvrdilo zanedlouho, když je členové rodiny naložili do tašky a odnesli nechat ocenit u společnosti Rare Book Auctions.

„Nic mě nemohlo připravit na to, co jsem v té tašce našel. Otevřel jsem ji a pomyslel si: Dobrý bože,“ popsal prvotní šok Jim Spencer z aukční síně. „Je to ten nejdůležitější archiv, se kterým jsem kdy pracoval. Přitom byl málem zničen. Je to objev, který se naskytne jen jednou za život,“ neskrýval nadšení.

O významu Turingova díla pak svědčí skutečnost, že celý archiv z pozůstalosti Normana Routledge, jenž obsahoval mimo jiné i korespondenci se spisovatelem Edwardem Morganem Fosterem, se po částech prodal celkem za 465 500 liber (přes 13,6 milionu korun), ale prim hrály právě Turingovy dokumenty, informoval web Daily Mail.

Podepsaná kopie jeho disertační práce z roku 1938, nazvané Systems of Logic Based on Ordinals, se prodala za 110 500 liber (více než 3,2 milionu korun), a práce On Computable Numbers z roku 1936 dokonce za 208 tisíc liber (přes šest milionů korun). Právě zde totiž zavedl pojem tzv. Turingova stroje, jenž je obecně považován za první teoretický model počítače, respektive „univerzálního výpočetního stroje“.

Cena spisů je do značné míry dána také tím, že jde o velmi rané „tisky“. Vznikly jen v několika málo kusech a byly určeny k distribuci mezi pár kolegů vědců. A takovéto exempláře se podle Jima Spencera z Rare Book Auctions na trhu s knihami a dokumenty objevují jen velmi zřídka.

Jméno Alana Turinga se také často objevuje v souvislosti s druhou světovou válkou, během níž se významně podílel na rozluštění nacistických zpráv kódovaných prostřednictvím šifrovacího stroje Enigma. V tomto ohledu však nebyl první, když už v roce 1932 dokázal Enigmu prolomit kolektiv kolem polského matematika Mariana Rejewskiho. Turing však v roce 1942 dokázal prolomit i nový německý šifrovací stroj Geheimschreiber.

Turingova činnost ovšem zasahovala i do dalších vědních oborů, když v roce 1952 publikoval článek The Chemical Basis of Morphogenesis, jenž zjednodušeně řečeno vysvětluje, jak v přírodě z původně homogenního stavu mohou přirozeně vzniknout různé tvary jako například pruhy, spirály a další. Pro jím popsané tvary se vžil pojem Turingovy vzory a zmíněná práce se záhy stala jedním ze základních stavebních kamenů teoretické biologie.