„Staré kočárky, to je prostě vášeň.“ Sběratelů jsou v Česku tisíce

„Klasický kočárek, to byla velmi pohodlná postýlka na kolečkách, v níž miminko leželo v bílých peřinkách jako andílek na obláčku. Se současnými tolik populárními vajíčky, do kterých jsou děti přivazovány, se to prostě nedá srovnat,“ řekla Novinkám sběratelka kočárků Ivana Látalová. Svůj dům v Moravanech u Brna má jimi napěchovaný od sklepa až po půdu.

Ani sobotní uplakané počasí neodradilo přes sto jejích přátel od výpravy na tamní „kočárkářský sjezd spojený s výjezdem do ulic“. V žádném případě nešlo jen o dámy vyššího věku, kterým už děti dávno odrostly a měly potřebu si zavzpomínat na časy, kdy byly roztomilá miminka.

Do party kočárkářů, a to jak jejich sběratelů, tak obdivovatelů toho, jak kvalitně se po řemeslné stránce kočárky vyráběly, patří i chlapi.

Soukromá skupina Kočárky Nostalgie má na sociální síti Facebook přes 11 tisíc členů a denně se na ní svými kočárkovými skvosty pochlubí přátelům až deset sběratelů. Například klenotem Látalové je kočárek z roku 1875 s proutěnou vaničkou a loukoťovými koly. Dlouhá desetiletí jej měl soused, prý po pradědečkovi, uložený na půdě.

„Tak to je moje Jana a Pepíček, z něhož občas dělám Pepičku,“ říká pyšně Marta Mertová z Brna u svého nově zrekonstruovaného bílého kočárku ze šedesátek. Kočárek značky Jana získala před časem jako kus šrotu a nechala si jej v Kladně zrenovovat. Doplnila jej panenkou, kterou občas převléká za chlapečka a občas za holčičku.

Marta je babičkou čtyř vnoučat. Své tři kočárky jim sice nepůjčuje na hraní, ale vyráží s nimi na společné projížďky.

Co kočárek, to nějaký příběh. Od dlouhé řady kočárků se z řad zvědavců, kteří si je přišli prohlédnout, ozývá: „V takovém jsme vozili děti.“ Vedou se diskuze o panenkách do kočárků, tedy tzv. rebornech. O šikovnosti lidí, kteří je ještě umí zrestaurovat, se vyprávějí dlouhé příběhy.

Dámy umí pány překvapit svými technickými znalostmi. „Podívejte se na tu kvalitní a odolnou kovovou konstrukci. Podnik Liberta z Mělníka vyráběl čtyř- a osmipérákové kočárky. To se to houpalo. Žádný z moderních kočárků to už nemá,“ zmiňuje sběratelka Janka Pavlíková.

Kamarádka hned přidává příběh o tom, jak si vnučka koupila pro miminko „černou truhlu“, tedy moderní kočárek, v němž odmítla pravnuka vozit, a tak pořídila proutěný retro kočár.

„A že si z nás občas někdo dělá legraci. Nám to nevadí,“ dodává s úsměvem Látalová.

Z reproduktorů u moravanského restaurantu Moravská rychta právě zní kočárkářská hymna. Usměvavé kočárkáře zvedá píseň ze židlí. Sahají po madlech a vyrážejí do ulic. A že trochu mrholí? „Nevadí, dáme alespoň malý okruh, než se rozprší,“ velí Látalová a průvod vyráží.