Slíbil, že bude dirigovat ještě ve 100 letech. Slovo dodržel

Na začátku byl zcela nevinný žertík, když si dirigent Bruce Moss lehce utahoval ze svého staršího kolegy: „Myslím, že ty budeš dirigovat ještě ve sto letech,“ narážel na celoživotní vášeň pro dirigování a lásku k hudbě dnes stoletého Arnalda Gabriela.

Ten bez váhání odpověděl, že to má v plánu, a tak oba dokonce sepsali smlouvu, která Arnalda zavazovala dirigovat koncert Mossovy kapely v roce 2025. Přestože asi ani jedna strana netrvala na jejím dodržení za každou cenu, pro jistotu do ní přidali klauzuli o pozbytí platnosti v případě, že by Arnald do té doby zesnul. „Ale moc na to nespoléhej,“ varoval Mosse s přesvědčením, že se stovky bez problému dožije.

A jeho předpověď se skutečně naplnila. Jeho zdravotní stav již sice Arnaldovi nedovoluje létat, takže ze svého domova ve Virginii nemohl na koncert do Illinois dorazit, ale v tu chvíli zaúřadoval Moss, když najal štáb i techniku a pořídil video, na němž Arnald diriguje dvě skladby. Záznam pak pustil na plátno v koncertní síni a hudebníci jej sledovali na malých monitorech před sebou.

„Byl jsem ve svém živlu. Pro mě to totiž nikdy nebyla práce, vždycky to byla radost,“ popsal pak své pocity sám stoletý dirigent na webu The Washington Post.

Láska k hudbě se u něj rozvinula již v dětství, kdy si jeho otec v malém rodinném obchodě v Cortlandu ve státě New York zpíval party z italských oper, které zrovna hráli v rádiu. Poprvé dirigoval při ukončení studia na střední škole v roce 1943 a hned se mu dostalo ocenění od jeho tehdejšího učitele hudby Burtona Stanleyho, jenž vyjádřil přání, že by to také chtěl umět tak dobře.

Zanedlouho však Arnald narukoval na bojiště v Evropě a po válce stejně jako velké množství dalších vojáků nevěděl, kam v životě pokračovat dále. Nasměroval jej opět Stanley, když mu dokonce pomohl uhradit studium hudby na newyorské Ithaca College. Hudba pak tehdy mladému dirigentovi pomohl vyrovnat se s traumaty, která si přinesl z války.

V roce 1951 vstoupil coby kapelník do amerického letectva a v roce 1964 byl jmenován dirigentem známé United States Air Force Band. Za svou kariéru projezdil nejen celé Spojené státy, ale také zhruba padesát dalších zemí po celém světě.

V roce 1971 jej na jednom z koncertů poprvé viděl i Moss, jenž tehdy hrál na trubku ve středoškolské kapele a kvůli zmíněnému koncertu tehdy nešel do školy. A i on byl hned napoprvé z Arnaldova umu nadšen. V té době si ani nedokázal představit, že by mohl existovat talentovanější dirigent, než byl právě Arnald.

Za dalších osm let se Moss stal dirigentem městské kapely v Illinois, ale trvalo mu to až do roku 1992, než sebral odvahu a požádal Arnalda o „občasnou výpomoc“. Ten tak čas od času přiletěl, aby řídil koncert Mossova hudebního tělesa.

A při jednom z nich se zrodila i smlouva, k jejímuž naplnění došlo letos v létě. „Oba dodrželi slib. Všechno nejlepší k narozeninám,“ řekl Moss překvapenému publiku, aby se vzápětí na plátně objevil Arnald v uniformě a stále skvělé dirigentské formě. Kapela pod jeho vedením přednesla skladby America the Beautiful a The Stars and Stripes Forever a obecenstvo jeho výkon ocenilo potleskem vestoje.

Na závěr pak lidé zhlédli ještě jedno krátké předtočené video, v němž se Moss svého staršího kolegy ptá, zda mu může poslat smlouvu k vystoupení u příležitosti 105. narozenin. Arnald Gabriel s jejím podpisem souhlasil.