Článek
Několik měsíců práce, jednání s majiteli artefaktů, studium historie a sepisování textů o tehdejším dění do podoby přístupné a zajímavé pro širokou veřejnost. Tak vypadaly přípravy na výstavu nazvanou Filatelie - rarity a příběhy, kterou aktuálně pořádá Odborná společnost filatelistických studií.
Na jedno místo seskupila exempláře v hodnotě kolem 50 milionů korun. „Nebyla zde ovšem priorita shromáždit nejhodnotnější artefakty, ale věci, za kterými stojí zajímavé příběhy,“ uvádí sběratel a filatelistický znalec David Kopřiva.
Některé z předmětů se tuzemské veřejnosti ukazují vůbec poprvé. Třeba ohořelá pohlednice, která „přežila“ katastrofu německé vzducholodi LZ 129 Hindenburg v roce 1937. Aktuálně je v rukou českého sběratele.
„Když čtvrtkilometrová vzducholoď shoří za třicet vteřin a ta událost je skoro sto let v povědomí, je to cosi významného. Pohlednice v ní byla do poslední vteřiny, to stojí za to ukazovat lidem,“ myslí si Kopřiva a je rád, že ji majitel nechce mít pouze uschovanou v trezoru.
„Titanic v oblacích“, jak se tomuto zeppelinu někdy říká, přepravoval 17 tisíc zásilek, z nichž se v obstojném stavu dochovalo podle Kopřivy šedesát. Kus vystavovaný v Praze patří k těm nejlepším, jeho katalogová cena je přes 1,5 milionu korun.
„Významný aspekt pohlednice spočívá v tom, že byla podána na poštovním úřadě přímo na vzducholodi, proto jsou na ní palubní razítka Hindenburg, a to je vzácné,“ vysvětluje odborník.
„Tuto kartu sám sobě adresoval do Ameriky - s tím, že si ji vezme zase zpátky jako suvenýr - člen posádky Robert Moser, palubní mechanik, mladý muž, který zemřel při katastrofě,“ dodává k její historii.
Skandální vesmírná pošta
K největším lákadlům výstavy rovněž patří poštovní obálka z mise Apollo 15, která se v červenci roku 1971 fyzicky nacházela na měsíčním povrchu v lunárním modulu Falcon. I tento tzv. Moon Landing Cover má v tuzemsku veřejnou premiéru. Předtím ji u nás mohli spatřit pouze návštěvníci veletrhu Sběratel, který se konal loni na podzim.
„Mince, obrazy a tak podobně, nic z toho napříč sběratelskými obory se nedostalo na Měsíc, ale filatelistický artefakt ano,“ usmívá se Kopřiva při popisování toho, o jak velký úspěch filatelie jde.
Stalo se tak však bez vědomí NASA. „Za úplatek jich bylo astronauty na Měsíc propašováno sto kusů, pak vráceno na Zem, dopraveno do Německa a tam se prodávaly za velké peníze, bez vědomí Američanů,“ vypráví Kopřiva.
Šlo podle něj tehdy o mezinárodní ostudu a skandál, který se vyšetřoval i v Kongresu, a astronauti byli za hrubé překročení pravidel za trest vyhozeni z programu Apollo.