Článek
Přímý přenos začal s prvním březnovým dnem. Na konci tohoto měsíce bylo na stránkách jaksevaripivo.cz k vidění oseté pole s ječmenem nedaleko Hradce Králové a připravená chmelnice na Žatecku. Na akci se totiž kromě Prazdroje podílí zemědělská skupina JTZE a farma Loužek Obora.
„Výroba českého národního nápoje je složitý a dlouhodobý proces,“ připomněl Václav Berka, emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje. „Nezačíná v pivovaru, ale mnohem dříve na polích s ječmenem a na chmelnicích, kde se pěstují suroviny, z nichž se pivo vaří. Celé období od zasetí zrníčka ječmene trvá zhruba tři čtvrti roku a jednu z hlavních rolí hraje příroda,“ zrekapituloval Berka.
Sága začíná na poli
Non-stop vysílání v prvních měsících představí všechny klíčové zemědělské práce, jako je drátkování a zavádění chmele, průběžnou péči o rostliny a samozřejmě sklizeň - ta u ječmene probíhá zpravidla v červenci, na chmelnicích od druhé poloviny srpna do září.
„Česko je třetím největším producentem chmele na světě,“ sdělil Aleš Mašanský z farmy Loužek Obora. „V posledních letech je plocha chmele stabilní, stále jsme schopni zásobovat tuzemské pivovary i dodávat chmel do zahraničí. Zásadním faktorem je počasí - bohužel poslední roky přináší období vysokých teplot, více bouřek s rizikem výskytu krup i delší období sucha, což chmelu nesvědčí. Letos máme na chmelnicích již od konce zimy nedostatek vláhy, tak doufáme, že více zaprší,“ podotkl Mašanský.
Jaký vliv mají na plodiny srážky, teplota či sluneční svit, bude vidět v přímém přenosu. Déšť zásadním způsobem ovlivňuje i období, kdy se seje sladovnický ječmen. „Letos se jej díky dřívějšímu příchodu hezkého počasí podařilo zasít již v první půlce března,“ upřesnil Tomáš Sojka, agronom zemědělské skupiny JTZE.
Kamery ve varně
Po sklizni se online vysílání přesune do plzeňského pivovaru. Kamery budou sledovat sladovnu, kde se z vypěstovaného ječmene připraví slad, a poté varnu - tam ze sladu a vody vzniká sladina a po přidání chmele mladina. „Pak přidáme kvasinky, díky nimž pivo kvasí, a následně zraje neboli leží. Svou pouť zakončuje na stáčírně, kde se plní do sudů, tanků, lahví a plechovek. Teprve pak se dvě stě osmdesát dní dlouhá cesta k plzeňskému ležáku uzavírá,“ konstatoval Berka.
Na zmíněných webových stránkách budou kromě přímého přenosu k dispozici i doplňující informace z pivovarnického ranku nebo rozhovory s odborníky. „Vytvořili jsme pivovarskou slow TV – místo hořícího krbu můžou lidi vteřinu po vteřině sledovat, jak roste ječmen a chmel a jak se v pivovaru vaří pivo,“ uzavřel Zdeněk Kovář, mluvčí Prazdroje.
Pivovarnictví i související obory zaměstnávají v Česku na 65 tisíc lidí a každoročně přináší na daních do státního rozpočtu skoro třicet miliard korun.
