Článek
"Možná je trochu nadnesené říci, že jsem zvládla stroj pilotovat. Když jsem se několikrát podívala řízení na zoubek, tak jsme málem spadli či vyjeli z ranveje. Byl to ovšem výjimečný zážitek a myslím si, že když si člověk zvykne na to, že je vše daleko citlivější než v autě, tak je na půli cesty k úspěchu," uvedla Martina Hřebíková.
"Vtipné bylo, že jsem se ani nenadála a už jsme byli ve vzduchu. Nevěděla jsem, že budeme zkoušet hlavně přistávací manévr, a tak jsem chvíli čekala až vyletíme," smála se Hřebíková, která značně zvážněla, když ji pilot upozornil, že kokpit, ve kterém se v simulátoru nacházela, je totožný s kokpity airbusů, které v posledních týdnech tragicky havarovaly.
"Během letu je vše takřka automatické. Pilot zadal destinaci Prahu a vše nastavil na manuální ovládání a to už přestávala veškerá zábava. Zajímavé je, že je simulátor opravdu velmi realistický a také okolí letiště je v simulátoru zcela autentické," uvedla reportérka.
Druhý pilot má nevděčnou roli
"Překvapilo mě, že je v kokpitu i takový miniaturní volant, kterým se po přistání řídí na zemi jednou rukou. Ten volant je velmi citlivý, takže když jsem zkoušela zaparkovat k rukávu, kterým běžně odcházejí cestující, tak jsem několikrát sjela z ranveje. Až jsem se pak divila, že mi to ještě kapitán půjčil do rukou," poznamenala Hřebíková.
"Trenažér je v mnoha ohledech autentický až nadmíru. Zřejmě by mi nějakou dobu trvalo, než bych se zorientovala ve všech tlačítkách a vypínačích, které v kokpitu byly. Navíc, dělat druhého pilota je zřejmě tak trochu nevděčná role. Pilot vtipkoval, že vše špatné, co se v kokpitu stane, je vina právě druhého pilota," uzavřela.