Panenské početí: vědci zaznamenali první případ samobřezosti u krokodýlů

Fenomén takzvaného „panenského porodu“ už byl zaznamenán u některých druhů ptáků, ryb a jiných plazů, ale ještě nikdy u krokodýlů. Vědci soudí, že tato vlastnost, odborně známá jako partenogeneze, by mohla být zděděna po evolučních předcích, což by znamenalo, že samobřezosti mohli být schopni i dinosauři, uvádí výzkum zveřejněný v odborném časopise Biology Letters.

Vajíčko snesla 18letá samička krokodýla amerického v kostarickém Parque Reptilania v lednu 2018. Plod uvnitř vajíčka byl plně vyvinutý, ale nevylíhl se a uhynul. Vědci plod prozkoumali a zjistili, že se z více než 99,9 procenta geneticky shoduje s matkou.

„Setkáváme se s tím u žraloků, ptáků, hadů a ještěrů, a je to pozoruhodně časté a rozšířené,“ řekl zpravodajskému serveru BBC doktor Warren Booth, který fenomén partenogeneze studuje už 11 let.

Důvodem, proč tento jev dosud nebyl zjištěn u krokodýlů, podle něj je, že ho u nich lidé nehledali. Není tedy ani zřejmé, s jakou četností u těchto zvířat k partenogenezi dochází. I v zajetí totiž krokodýlové většinou žijí ve smíšených skupinách samců a samic, a tak byla všechna mláďata považována za výsledek páření.

„Když lidé začali chovat hady jako domácí mazlíčky, zaznamenali jsme velký nárůst ohlášených případů partenogeneze,“ řekl Booth. „Ale běžný chovatel plazů doma nemá krokodýla,“ dodal.