Článek
„Baabuu byl tak oblíbené zvíře a taková ikona naší zoo, že jsem se rozhodl - i přes nevoli některých mých kolegů, kteří říkali, že to je morbidní - jeho kostru vystavit. Návštěvníci si zaslouží vidět, jak je zajímavá, ta bizarní lebka s obrovskými čelistmi. A zaslouží si to i Babouš,“ prohlásil ředitel zoo Jiří Trávníček.
Z více než dvoutunového zvířete zbyla zhruba tři sta kilogramů těžká kostra, která bude pro jistotu za mříží a pod dohledem kamer. „Je skvělé, že zvíře může i po smrti sloužit ke vzdělávání, má to smysl. A kostra je určitě lepší i zajímavější než vycpaná hlava někde na zdi,“ podotkl Benjamin Hlivka, preparátor z jižních Čech, který se se svým týmem o vzácného těžkotonážního nebožtíka postaral. „Největší zvíře to není, už jsme dělali i kostru slona afrického pro zoo ve Dvoře Králové,“ připomněl preparátor.
Černý pátek
Baabuu uhynul pět dní před svými jednadvacátými narozeninami loni 31. října. „Byl pátek, kolegové už se těšili do hospody na pivo, a místo toho jsme šli zpracovávat nosorožce,“ připomněl Hlivka a dodal: „Výsledek je pěkná bílá kostra, ale je to neskutečně obtížná a nepříjemná práce. Musí se odebrat veškeré měkké tkáně, ty se likvidují v asanačním ústavu a vzhledem k tomu, že jde o druh chráněný CITES, vedou se o všem podrobné záznamy.“
Kosti pak prochází různými chemickými preparáty, odmašťováním a bělením. Nejdelší měří přes metr a je to žebro, nejtěžší je třicetikilová lebka, nejmenší kosti jsou na ocásku. „Chrupavky si doděláváme sami,“ uvedl Hlivka. Jak, ale neprozradil. „To je naše výrobní tajemství, sofistikovaný léty prověřený postup.“
Při týden trvajícím finálním sestavení kostry přímo v plzeňské zoo pomáhala specializovaná firma z Nizozemska. Charakteristický nosorožčí roh tady nenajdete. Jednak není součástí kostry, jde vlastně o kožní derivát podobný nehtům, nespojený s lebkou. A Baabuu žádný roh ostatně ani neměl. „Jak stále někde šmejdil a něco zkoumal, tak si ho obrousil úplně do nuly,“ vysvětlil Trávníček. Odborníci by na kostře - konkrétně na kosti pravé přední nohy - našli jinou zajímavost: deformaci a degenerativní změny po prodělaném zranění.
Zoo původně nabízela kostru Národnímu muzeu, tam by ale skončila v depozitáři. Nakonec do této instituce poputuje alespoň část kůže.
Rozežraný pohrobek
Babouš zplodil v Plzni se zdejší samicí Manjulou tři potomky - dvě „holky“ a „kluka“, toho se však už nedočkal, sameček pojmenovaný Apu se narodil krátce po otcově smrti, 23. listopadu 2025.
„Přibírá tři kila denně, už má skoro čtyři sta kilogramů,“ upozornil Trávníček. Nosorožci jsou býložravci a dospělý jedinec spořádá nějakých sto padesát kilo potravy denně. „Jeho obrovské čelisti tomu odpovídají,“ uzavřel Trávníček.

Na kosti pravé přední nohy jsou patrné deformace po zranění


