Článek
Netopýři na cestu dostali moučného červa, jako startovací plochy jim pak posloužily otevřené dlaně. „Je důležité, aby se lidé s těmi zvířaty seznámili. A věděli, že se jich nemusí bát,“ řekla Novinkám zooložka Markéta Staňková.
Převažovali několikagramoví netopýři nejmenší a o něco větší netopýři hvízdaví, kolekci doplnilo několik netopýrů rezavých a pestrých. Některým se ven moc nechtělo, ale nakonec si dali říct. „Podmínky jsou docela optimální, není velká zima a už létá hmyz,“ podotkla Staňková. „Vyhovují jim dutiny starých stromů, štěrbiny pod kůrou nebo ve skalách. Možná zavítají zpět k lidským obydlím,“ uvedla Staňková a dodala: „Plzeň je netopýří město, mají tady zjevně dobré podmínky. Je jich zde hodně, obývají budovy.“
Na kolonii se přišlo při přestavbě školního objektu v polovině prosince. Napřed putovala do plzeňské záchranné stanice živočichů. „Běžně řešíme individuální případy, když někdo najde v zimě venku netopýra, ale tolik jedinců najednou jsme tady už dlouho neměli,“ konstatoval vedoucí stanice Karel Makoň.
Netopýři dostali azyl ve velké odvětrané polystyrenové bedně vybavené úchyty, na kterých mohou v „hroznech“ hibernovat. „Nízké teploty snášejí dobře, box je umístěný venku,“ uvedl Makoň. Po zimě si netopýry na „rozkrmení“ převzalo muzeum.
