Článek
„Kdyby si mládě vtisklo podobu člověka, mělo by do budoucna problém s navazováním partnerského vztahu,“ řekl Novinkám kurátor chovu ptáků Zoo Praha Antonín Vaidl a vysvětluje, proč se snaží minimalizovat přímý kontakt ptačího mláděte s člověkem. „Díky maňáskovi imitujícímu dospělého kondora se tak podaří odchovat jedince co nejpřirozeněji se správnými návyky,“ dodal.
Maňásci podávající potravu proto musí nést výrazné znaky rodičů. Těmi může být například velký barevný zobák, rudé oko, výrazné hrdlo nebo jako v tomto případě typicky lysá žlutá hlava. Pražská zoo již dříve podobným způsobem používala maňáska pro mládě dvojzoborožce nosorožčího, krasky jávské nebo supa mrchožravého. Kondora menšího takto odchovává poprvé.
Teprve dvacetidenní kondor si v současné době pochutnává na stažených myších, časem je začne přijímat i se srstí. Zatím jde podle chovatelů vše dobře, ale zůstávají obezřetní, protože k úspěšnému odchovu vede dlouhá cesta.
Kondoři společně se supy čelí ve volné přírodě mnoha hrozbám, jež jsou často spojeny s lidskou činností. Mezi hlavní patří otravy z pozření masa uhynulého dobytka se zbytky nebezpečných léčiv či otravy těžkými kovy. Ptáci hynou i na následky zásahu elektrickým proudem nebo kvůli kolizím s dopravními prostředky. Problémem je na některých lokalitách i nedostatek potravy a fragmentace životního prostředí.
Kondora menšího ze Střední a Jižní Ameriky chová Zoo Praha od roku 2014 a je jednou ze tří zoo v Evropě, která tento druh odchovává. První, tehdy přirozený odchov se zde zdařil v roce 2022. Lidé naleznou kondory menší ve voliéře poblíž jižního vstupu v dolní části areálu.
