Hlavní obsah

Magický klobouk na budově školy v Liberci mluví a připomíná světoznámého spisovatele

Anděl v kulichu, Malá čarodějnice, Čarodějův učeň a dalších šest ukázek z knížek spisovatele Otfrieda Preußlera promlouvají na kolemjdoucí z Magického klobouku. Ten se objevil na budově Základní školy v ulici 5. května v Liberci, kam autor sám chodil jako dítě. Netradiční plastika má připomenout tohoto libereckého rodáka a světoznámého autora příběhů pro děti.

Mluvící klobouk připomíná spisovatele Otfrieda PreußleraVideo: Blanka Freiwilligová, Novinky

Článek

„Rozhodli jsme se něco takové vytvořit, protože si myslíme, že si to Otfried Preußler zaslouží, a protože si to Liberec zaslouží. Trvalá připomínka tady žádná není,“ vysvětlila Petra Laurin ze Spolku Němců v severních Čechách, který vznik pamětního místa inicioval.

Původně měli v úmyslu umělecké dílo vytvořit už ke 100. výročí narození autora v říjnu 2023, což se nepodařilo, ale nyní se to povedlo, i za podpory rodiny Otfrieda Preußlera či města Liberec a dárců.

Výběr ukázek v Magickém klobouku není náhodný a všechny jsou z příběhů souvisejících s regionem. Klobouk také nebyl vybrán náhodou.

„Ve většině děl Otfrieda Preußlera klobouk najdeme. Je to symbol Malé čarodějnice, Krabata, všude vlastně vystupuje tenhle objekt, takže to bylo nasnadě. Je to autor dětské literatury, jsme na základní škole, do které chodil, tak jsme nechtěli pracovat jen s tím, aby tady byla nějaká pamětní deska s plastikovou podobiznou. Naopak, pracovat s tím, co je mu nejbližší v obsahu, a to je hravost,“ vysvětlil autor díla Richard Loskot.

Kouzelným je klobouk proto, že dítě zatáhne za provázek a on promluví Preußlerovými texty, které zaznívají v českém i německém jazyce a přehrávány jsou náhodně. Na lemu klobouku je pak vypálený podpis spisovatele.

Na odhalení uměleckého díla se přijel podívat i vnuk spisovatele Lorenz Bitsch.

„Mám obrovskou radost, že po tak dlouhé době došlo v této škole k takové poctě. Pro mého dědečka to bylo velmi zvláštní místo a já si vzpomínám, že když já jsem byl žákem, tak mi často vyprávěl o své školní docházce,“ řekl Bitsch a dodal: „Myslím, že měl velké štěstí, protože měl očividně velmi dobré učitele a učitelky a utvářelo ho to, jako člověka, jako autora i jako učitele. Děkuji všem, kteří se na tom podíleli.“

Výběr článků

Načítám