Hlavní obsah

Lstivou zmiji pavoučí má jediná zoo na světě. Plzeňská

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

23. 2. 2023, 14:04

Zabijácká strategie této zmije je jednoduchá. Nevyráží za kořistí, ale kořist přiláká k sobě. Přetvořené šupiny na konci jejího ocasu totiž připomínají zadeček a nohy pěkně tučného pavouka. Proto se také jmenuje zmije pavoučí. Ze zoologických institucí chová tohoto bizarního plaza pouze plzeňská zoo.

Článek

Zmije pavoučí je velmi lstivý tvor. Jeho unikátní chování popsal ředitel plzeňské zoologické zahrady Jiří Trávníček: „Když má hlad, dá si ocas před hlavu a rozpohybuje ho. Pak jen čeká, až přiletí pták, aby pavouka sežral. Místo toho had sežere ptáka.“

Dodal, že je to možná nejvzácnější a nejbizarnější plaz světa. „Má i dokonalé mimikry - pokud se nehne, tak splývá s terénem,“ podotkl Trávníček.

Veřejnost může tyto hady vidět jen v plzeňské expozici Království jedu. „Jsme jediná instituce na světě, která zmije pavoučí chová,“ řekl Právu tamní ošetřovatel Jan Dohnal a upřesnil, že tento druh mají ještě dva soukromí chovatelé, jeden v Americe a druhý ve Švýcarsku, odkud také pochází i plzeňský pár. „Jsou to mláďata. Dospělá samice mívá mezi 120 a 130 centimetry,“ upřesnil Dohnal.

Věk je však tak trochu s otazníkem, protože tento druh, žijící v horách na pomezí Íránu a Iráku, byl popsán až v roce 2007. „Předpokládáme, že se dožívá dvaceti až třiceti let,“ odhaduje Dohnal.

Vymazlená expozice

Pokud se plzeňským chovatelům podaří tyto zmije rozmnožit, nebude to asi dříve než za dva až tři roky. Podmínky na to podle ředitele jsou. „Mají poměrně malou expozici, ale nesmírně složitou, stavěli jsme ji skoro rok,“ uvedl Jiří Trávníček. „V noci potřebují chlad, přes den horko. Teploty na asi osmi místech v teráriu řídí počítač,“ dodal.

Jan Dohnal podotkl: „Jak je to bizarní zvíře, tak je bizarní i prostředí, ve kterém žije.“ Ví, o čem mluví, protože během několika výzkumných expedic do Íránu se v domovině zmije pavoučí pohyboval.

„V pohoří Zagros jsou hodně extrémní podmínky. Přes zimu je tam velký chlad, přes léto nepředstavitelné vedro, padesát stupňů. Hadi žijí v puklinách. Expozici jsme museli vymyslet tak, aby měli přirozené prostředí a zároveň aby je návštěvníci viděli,“ upřesnil Dohnal.

Poprvé byl v Íránu v roce 2016. „Hned mě zavřeli a poslali zpátky. O rok později jsem se dostal do inkriminované lokality, strávil tam tři dny, ale hada jsem nenašel. Štěstí jsme měli až v roce 2019, kdy jsme zmiji pavoučí nalezli. Bylo to dechberoucí,“ vzpomíná Jan Dohnal.