Článek
Japonští vědci krysy vybavili monitorovacím zařízením, které dokázalo rozeznat i ty nejmenší pohyby hlavy. Poté jim pouštěli Mozartovu klavírní sonátu ve čtyřech různých tempech a zpozorovali, že zvířata se začala pohybovat v jejím rytmu.
„Krysy vykazovaly vrozenou – to znamená dosaženou bez jakéhokoli tréninku nebo předchozího vystavení hudbě – synchronizaci s rytmem,“ řekl vědec Hirokazu Takahaši. „Hudba na mozek působí silnou přitažlivostí a má hluboký vliv na emoce a poznávání,“ dodal.
Studie se zúčastnilo deset krys a 20 lidí. Vědci jim přehráli minutové úryvky z Mozartovy Sonáty pro dva klavíry v D dur ve čtyřech rychlostech. Domnívali se, že hlodavci budou dávat přednost rychlejší hudbě, protože jejich těla, včetně srdečního tepu, pracují v rychlejším rytmu.
Pavoukům se možná zdají sny jako lidem
Z popu vědci nedělali žádné závěry
Výsledky však ukázaly, že krysy i lidé se svými pohyby nejlépe trefovali do rytmu, když tempo skladby dosahovalo 120 až 140 úderů za minutu. Tým také zjistil, že hlodavci i lidé pohupují hlavou velmi podobně a tempo tohoto pohybu se snižuje, čím více se hudba zrychluje.
Vědci krysám přehráli také skladby od Lady Gaga, Michaela Jacksona či skupiny Queen, z reakcí krys na popové písně však nečinili žádné závěry.
Přestože se již dříve objevily případy, kdy zvířata „tančila“ na hudbu – na sociálních sítích koluje mnoho příkladů –, japonská studie byla jedním z prvních vědeckých výzkumů tohoto jevu. Její autoři tvrdí, že objev poskytuje vhled do fungování zvířecí mysli a původu hudby i tance.
Tým nyní plánuje prozkoumat, jak s mozkem souvisejí další vlastnosti, jako je smysl pro melodii či harmonii. „Také mě jako inženýra zajímá využití hudby pro šťastný život,“ dodal Takahaši.
Kvůli autonehodě skončila Karolína na vozíčku. Ten jí ale nepřekáží v tanci
