Článek
„Expozice je rozdělená na dvě části. Hlavní částí je samotný Les gibonů, což je lesní porost uprostřed výběhu jelenů sika. Druhou částí je malé chovatelské zázemí, kam se giboni uchylují v době, kdy potřebují veterinární péči nebo nějakou kontrolu,“ popsala podobu expozice ředitelka zoo Ilona Pšenková a doplnila, že zvířata se do ní přesunula z pavilonu opic, který čeká demolice.
Ve výběhu je několik porostů, které jsou mimo lesík. Na nich jsou umístěné krmné platformy. Ředitelka proto očekává, že se opice budou přesouvat i na tato pro návštěvníka viditelnější stanoviště. Zoo bude mít v programu komentované krmení, kdy by měla být nejvyšší šance zvířata v expozici zahlédnout.
Giboni v současnosti patří mezi kriticky ohrožené druhy a jejich počty neustále klesají.
„Navíc máme v lesíku umístěnou kameru. Do budoucna uvažujeme, že návštěvníci budou moci gibony pozorovat on-line,“ dodala Pšenková.
Gibon znamená v překladu chodící po větvích, dlouhé silné paže s hákovitými prsty mu umožňují plynulý pohyb z větve na větev. Mezi nimi překonává vzdálenost až 15 metrů. U gibonů je výrazný rozdíl mezi samci a samicemi. Samci jsou až na bílé licousy celí černí, samice jsou béžovohnědé.
Giboni bělolící jsou dlouhodobě monogamní. Žijí v malých rodinných skupinkách, které tvoří jeden samec, jedna samice a jejich nedospělá mláďata. Zvířata jsou specifická svými výraznými zvukovými projevy. Samec se samicí se ve zpěvu doplňují a označují si tak své teritorium. Zpívají zvláště po ránu.
Giboni v současnosti patří mezi kriticky ohrožené druhy a jejich počty neustále klesají. Výskyt je omezen pouze do několika drobných lokalit ve Vietnamu a Laosu. Jejich počty klesají v důsledku vypalování tropických deštných lesů, lovu na maso a pro tradiční asijskou medicínu, podle které mají rozemleté kosti gibonů pomáhat od bolestí.
