Článek
Z průzkumu vyšlo, že 37 procent lidí má menší motivaci k práci než před pandemií. Někteří lidé v průzkumu uvedli, že se „jim fakt nechce“ tvrdě pracovat ani chodit do společnosti.
Dvě třetiny Francouzů dokonce vypověděly, že jsou ochotny pracovat méně hodin, i kdyby to mělo znamenat menší výdělek.
Přibližně 41 procent lidí považuje volný čas za velmi důležitý, zatímco 24 procent považuje práci za nejvyšší prioritu.
Přes 70 britských firem testuje čtyřdenní pracovní týden
Jen pro porovnání: v roce 1990 bylo 31 procent pro volný čas, respektive 60 procent pro práci jako prioritu.
To, že jde o následky koronavirové pandemie, respektive opatření, ve kterých musela společnost přerušovaně dva roky žít, je nabíledni. Průzkum ukázal, že práce z domova vyústila v „epidemii únavy a lenosti“ s tím, že „část francouzské společnosti by nejradši trochu zpomalila“.
Přestávky jsou levicové
Odpovědi lze poměrně jasně rozdělit podle příslušnosti na politické ose. Příznivci levicového vůdce Jeana-Luca Mélenchona uváděli, že ztratili chuť do práce dvakrát častěji než stoupenci prezidenta Emmanuela Macrona.
Francie potřebuje pracovní síly. Schválí pobyt nelegálům
Britské rádio LBC poznamenává, že průzkum přichází měsíc poté, co poslankyně za Zelené Sandrine Rousseauová prohlásila, že tvrdá práce je „v podstatě pravicová hodnota“, zatímco přestávky a nižší produktivita jsou spojovány spíše s levicí.
„Máme právo na zahálku,“ řekla. „Máme právo na změnu profese, máme také právo na to dát si v životě přestávku, a především si potřebujeme oddychnout, nalézt opět smysl pro sdílení a (zavést) čtyřdenní pracovní týden,“ zamyslela se.