Farmář lidem roky tajně platil léky. Zjistili to až po jeho smrti

Hody Childress žil v posledních letech ze skromných úspor v malé vesnici Geraldine v americkém státě Alabama. Zhruba před deseti lety vešel do místní lékárny, vzal si stranou její majitelku Brooke Walkerovou a zeptal se jí, zda je v okolí hodně lidí, kteří si nemohou dovolit léky.

„Odpověděla jsem, že je to bohužel dost časté,“ řekla Walkerová listu The Washington Post a pokračovala: „Podal mi stodolarovou bankovku a řekl, ať ji použiji pro kohokoliv, kdo to bude potřebovat. Ale hlavně jsem o tom neměla říkat živé duši.“

Kdyby se lidé ptali, měla jim Walkerová podle Hodyho přání říkat, že je to boží milost. Hody pak do lékárny se stejným obnosem docházel každý měsíc až do loňského roku, kdy mu to znemožnila chronická obstrukční plicní nemoc.

Když na Nový rok ve věku osmdesáti let zemřel, rozhodla se lékárnice říci o této nebývalé štědrosti jeho rodině. Hodyho dobrosrdečnost totiž za ty roky pocítily stovky lidí, když jeho peníze obvykle pomohly pacientům, kteří neměli zdravotní pojištění.

Jediný další člověk, který o příspěvcích pana Childresse věděl, byla jeho dcera Tina Nixová, jíž se s tím svěřil krátce před smrtí. „Ani nechtěl vědět, komu tím pomohl, prostě chtěl lidi obdarovat,“ řekla s tím, že její otec byl dobrosrdečný celý život. „Měl to zkrátka v srdci. Nikdy v životě moc neutrácel, ale vždy dal, co mohl.“

Hody Childress byl veterán od letectva a až do důchodu pracoval jako produktový manažer pro firmu Lockheed Martin v Huntsville. Ale vždy si našel čas i na farmaření. „Jezdit s traktorem byla jeho terapie. Často pomáhal i sousedům, a když šel na poštu, vždy vzal poštmistrovi alespoň jablko nebo něco jiného ze své farmy,“ přibližuje jeho dcera.

Hody se vzorně staral i o svou manželku, která vážně onemocněla. „Celé město si pamatuje, jak maminku nosil na tribunu, aby mohla sledovat páteční středoškolské zápasy,“ řekla Nixová, která odhaduje, že právě nemoc první manželky byla důvodem, proč Hody začal nosit peníze do lékárny.

Když se o jeho štědrosti dozvěděli další lidé, byli nezřídka nesmírně dojati a ti, kterým peníze v minulosti pomohly, konečně mohli poděkovat alespoň pozůstalým členům rodiny.

„Napsala mi třeba žena, která neměla na léky pro syna, že nikdy nevěděla, kdo jí pomohl. Psala, že jako matce jí to přineslo obrovskou úlevu a že mému tátovi nemůže dostatečně poděkovat,“ uvádí jeden z případů Nixová.

Vlnu pozitivní energie v městečku Geraldine potvrzuje i lékárnice Walkerová. „Jeho laskavost mě motivovala, abych byla soucitnější. Byl to prostě dobrý chlap,“ řekla a doplnila, že lidé teď do lékárny také nosí peníze. „Říkáme tomu Fond Hodyho Childresse a budeme ho udržovat tak dlouho, dokud budou lidé a jeho rodina chtít.“