Česko má nový testovací polygon pro bezpilotní prostředky. Vyrostl v Moravských Budějovicích

Ve specializovaném technologickém parku na okraji Moravských Budějovic vznikl první sdílený polygon pro bezpilotní prostředky v tuzemsku, jenž má být prostředím pro vývoj a testování dronů, autonomních systémů i pozemních bezosádkových vozidel.

Nabízí velkorysý prostor o celkové rozloze až 300 km2, školicí prostory, indoorovou halu s FPV (First Person View - pohled z první osoby) tratí a další průmyslové zázemí. A to vše v srdci Evropy a s výbornou dostupností.

Za vznikem polygonu LKTSA80 stojí český rodinný start-up FlyinDiamonds. Začínal se synchronizovanými roji dronů vytvářejícími světelné show a posunul se dál k průmyslovým aplikacím dronů vlastní výroby. A právě potřeba vyzkoušet složité scénáře v reálném provozním prostředí přivedla firmu na nápad vytvořit místo, které by sloužilo nejen jí, ale celému sektoru.

Společnosti z oboru i vývojáři z univerzit si tu mohou testovat technologie, řešit technologické problémy a předávat si zkušenosti, posilovat domácí know-how a posouvat Česko blíž ke světové úrovni. Areál má také pomoct zastavit „odliv mozků“ z kraje a vytvořit nová pracovní místa.

Celá oblast profesionálního využití dronů se podle zakladatelů společnosti posunuje dramaticky vpřed, legislativně je však řada věcí omezena a parametry zákonů se vyvíjejí. „A my chceme v bezpečném prostředí nastavovat pravidla pro bezpečný provoz všech prostředků ve vzdušném prostoru,“ říká jeden z majitelů start-upu Josef Jelínek.

Na úvodním koordinačním a testovacím setkání se tak na konci července sešla v Moravských Budějovicích řada subjektů, kterých se tematika dotýká, například Řízení letového provozu, ČVUT, jež patří mezi nejaktivnější akademické hráče ve výzkumu robotiky, nebo společnost Drontex, která má v budoucnu monitorovat pohyb dronů. Setkání se zúčastnili i vojáci, protože právě vzdušný prostor Armády ČR mohou návštěvníci polygonu používat.

„Drony jsou jednoznačně budoucnost,“ myslí si další ze zakladatelů start-upu Tomáš Jelínek. „Používají se dnes na nejrůznější inspekce, na vyhledávání osob, na přenášení věcí či na světelné show. A do budoucna, kromě IZS, vidíme možnost i v přenášení třeba krevních transfuzí, záchranných kruhů, a ještě dále v budoucnosti také logistiku převážení balíčků v rámci města či mezi nimi,“ vyjmenovává některé z jejich možných využití.

Pro armádu jsou drony ochráncem i zbraní, bez které se už vojáci neobejdou. V moderních konfliktech jsou již teď nezbytnou součástí operací. „V moderní válce budou drony hrát čím dál tím významnější roli a my se tomu musíme přizpůsobit,“ je přesvědčený náčelník štábu Velitelství vzdušných sil Martin Novák.

Vzdušné roboty využívá armáda již dlouhodobě, a to například pro průzkumné účely.

„Jsme tady hlavně z toho důvodu, že vzdušné síly pracují na komplexním řešení zlepšení naší obrany a ochrany vojenské kritické infrastruktury. V našem případě se jedná hlavně o vojenská letiště a místa velení,“ přibližuje Novák. „V současné době se zamýšlíme nad vytvořením nějakého efektivního způsobu včasného varování před drony a také nad jejich využitím v boji s drony nepřítele,“ naznačuje.

„Drony se nepoužívají jen pro mírové účely. Na Ukrajině moc dobře vidíme, co třeba ruská strana dokáže pomocí dronů dělat, a tak vyvíjíme i dron, který bude schopný chránit nejrůznější infrastrukturu proti hrozbám jiných dronů, a zabezpečit tak letiště, energetické stavby a další,“ potvrzuje Tomáš Jelínek, na čem pracují. „Je to dronový systém, který nám dává obrovský smysl a do budoucna bude velmi potřebný,“ myslí si.

Aplikace poznatků ze současného konfliktu a kontakt s „technologickým tepem doby“, který probíhá překotným tempem a proměňuje se i v rámci několika měsíců, je podle odborníků nezbytná pro vývoj.

„Aktuální konflikty sledujeme, sbíráme z nich zkušenosti a snažíme se je důsledně a co nejrychleji implementovat do našich operačních postupů tak, abychom byli pořád připraveni na ten nejaktuálnější způsob boje,“ potvrzují i vzdušné síly.

V současnosti by měla mít armáda vypsáno několik zakázek na drony. „Jsou součástí akvizičního procesu. Armáda potřebuje drony všech velikostí a všech možných druhů použití tak, abychom využili všechny výhody, které nám ta technologie poskytuje,“ potvrzuje Novák s tím, že potřeba bude hlavně velké množství nejmenších dronů.

Že by však v budoucnu bezpilotní stroje zcela převládly na bitevním poli, si nemyslí. Ideálním stavem pro vzdušné síly je podle něj kombinace bezpilotních a pilotovaných prostředků. Společně mají zajistit maximální výhody oproti potenciálnímu protivníkovi.

Práce pilotů tak bude do budoucna stále potřeba a třeba aktuální investice zhruba 150 miliard korun do letounů páté generace je, i přes objevující se kritiku, podle Nováka krok správným směrem.

Drony podle něj nejsou jedinou moderní technologií, která bude hrát roli. „Také umělá inteligence, kombinace autonomního řízení a týmu, týmování lidí s technologiemi. Tohle všechno dohromady bude pravděpodobně ta budoucnost, ke které bude potřeba vyrazit,“ popisuje.

Důležitý je podle Nováka i výcvik operátorů, jenž je nezbytný pro zavedení technologie do armády a byl by možný i na moravském polygonu. „Mají tu zkušenosti, mají tu prostory, takže to minimálně zvážíme,“ uvádí.

Výcvik běžně nebývá dlouhý, vejde se i do 14 dnů, což je jedna z výhod dronových systémů. Jako další vyjmenoval jejich nízkou pořizovací cenu či zmiňované možnosti použití jak v době míru, tak na bojišti.