Dvouletý chlapec v USA přežil pád z patnáctého patra

Obyvatelé marylandského města White Oak, jež leží na severu aglomerace Washingtonu D.C., mluví od čtvrtka 15. května o zázraku. Když na místo incidentu dorazili hasiči a zdravotníci, konstatovali, že dítě je živé, při vědomí a jediný zjevný úraz po hrozivém pádu představuje zlomená ruka.

Vyšetření v nemocnici však ukázalo i zlomenou nohu a několik vnitřních zranění. Nic z toho však podle lékařů neohrožuje jeho život. Velkou roli podle všeho sehrály nízké keříky pod balkonem, kam dítě dopadlo.

V danou chvíli nebylo zřejmé, jak přesně se chlapci podařilo přepadnout přes balkonové zábradlí, ale podle místních obyvatel to zase až tak překvapivé nebylo. Děti si totiž na balkonech dost často hrají a stejně často pak lze zahlédnout rodiče, jak dole hledají a sbírají různé předměty, které jejich ratolesti z balkonů vyhodily, uvedl lokální web KGNS.

Ale jak je vůbec možné přežít pád z patnáctého patra? Tuto otázku si položili i v redakci webu The Washington Post a oslovili s ní odborníky. Dětský ortoped Joshua Abzug z marylandské univerzity připisuje velkou zásluhu „dobře rostlým“ keřům pod domem. Ty jsou sice nízké, nemají ani metr, ale mají až jeden palec (2,5 cm) tlusté větve, které při vhodné konfiguraci mohly pohltit velkou část pádové kinetické energie.

Ta navíc vzhledem k nízké hmotnosti chlapce nebyla příliš vysoká, doplnila fyzička Anette Hosoiová z Massachusettského technologického institutu, která se zabývá mechanikou tekutin a v jejím rámci se již deset let se zabývá i fyzikou pádů.

Ve vzorci pro kinetickou energii podle ní vystupuje součin hmotnosti a kvadrátu rychlosti, takže nižší hmotnost znamená i nižší kinetickou energii. A oproti teorii byla nižší i rychlost dopadu. Ta sice při volném pádu podle základní fyziky závisí pouze na čase, ale to platí jen ve vakuu. V pozemské realitě pád zpomaluje odpor okolního prostředí, tedy vzduchu.

Jiným vyjádřením téhož pak je nižší síla, kterou chlapec udeřil do země, respektive keře. Síla je totiž součinem hmotnosti a zrychlení, takže zatímco gravitační zrychlení je pro všechna tělesa stejné, nižší hmotnost představuje ve výsledku menší sílu.

Hosoiová pak v této souvislosti zmínila i zajímavý poznatek, jenž by se dal označit jako „kritérium králíka“. Toto zvíře totiž představuje jakousi hranici přežití pádu. Uvedla, že pokud králík vypadne z letadla a dopadne na hlínu nebo do něčeho měkkého, má padesátiprocentní šanci, že se nezraní, respektive přežije.

„Králík je hraniční případ. Myš přežije, menší králík taky. U zvířat větších než králík pravděpodobně dojde k vážnému zranění,“ vysvětlila Anette Hosoiová.