Článek
„Zjistili jsme, že v původním příběhu o Slavkovském pokladu jsou zásadní rozpory. Proto jsme pátrali po dalších informacích, což nás přivedlo na novou stopu,“ řekl Pavliš Novinkám. Poklad by podle něj mohl být zakopán někde v prostoru mezi Velkými Pavlovicemi na Břeclavsku a obcí Vážany u Slavkova u Brna. Na jaře příštího roku chce s přáteli zahájit hledání v terénu.
Původní legenda podle hledačů nedává smysl
Pavliš v minulosti působil ve vysokých manažerských funkcích. Zaměřuje se na IT a využívání umělé inteligence. Pátrání po pokladu bere s nadhledem jako koníček kombinující „lásku k historii s hledáním logických odpovědí“. Nikoli dechberoucí zkazky, ale jasně podložená data by prý jednou mohla vydláždit hledačům cestu až k nalezení sudů se zlatem a stříbrem.
Původní legenda praví, že francouzský císař Napoleon své soky, tedy rakouského císaře Františka I. a ruského cara Alexandra I. u Slavkova zaskočil. Očekávali s ním střet až u Brna.
Obdobné mince by se mohly nacházet v pokladu.
U Křenovic prý hrozilo, že se postupující Francouzi zmocní ruské válečné pokladny. Poručík Udom z preobrežanského gardového pluku dostal pokyn, aby ji s 50 muži zakopal s tím, že si ji později Rusové vyzvednou. Prohráli. V roce 1822 zadržela policie na bojišti ruského zběha. Tvrdil, že poklad zakopával a vydá jej, pokud mu bude dovoleno, aby zůstal v Rakousku-Uhersku. Jenže si pak nevzpomněl, kde byly sudy zahrabány. Tolik praví původní legenda.
Jmění nahromaděné „kořistníkem“ Vandammem?
„Poklad byl zakopán den před bitvou, to ale ke střetům větších jednotek nedocházelo. Proč by vůbec někdo tahal armádní pokladnu na místo předem očekávané bitvy? Peníze zůstávají v zázemí. Vozily je v truhlách, ne v sudech,“ uvedl Pavliš. Jeho kolega Erich Lang v archivech zjistil, že Rusové měli pokladny dvě; jednu u Olomouce, druhou u Frýdku-Místku.
Odpověď na to, co to tedy bylo za poklad, snad dává dobový „domácí protokol“ římskokatolické farnosti ve Velkých Němčicích. Podrobně popisuje rabování obce ze strany Francouzů, k čemuž Pavliš dodává, že svorně rabovali zástupci všech armád. Dokument hovoří o tom, že „na faře měl generál (Dominique) Vandamme čtyři vozy plné pokladu.“
Dominique Vandamme měl mezi Napoleonovými generály nejhorší pověst.
Zanechal jej tam před odjezdem do bitvy. Vandamme byl prý nejhorší z Napoleonových generálů. Měl pověst rabiáta, násilníka a kořistníka. Na faře podle Langa zanechal peníze, které při putování na Moravu patrně zabavil. Farní zápis popisuje, jak následně z Velkých Pavlovic dorazilo 300 kozáků, kteří sedm Francouzů zabili, 25 jich zajali a zmocnili se jmění.
Dokonce v tomto zápisu neschází ani informace o tom, že „zvláště zlata a stříbra žádostivý generál Vandamme“ po bitvě „zpozorujíce ztrátu svého pokladu, zle řádil a … hrozil obci ohněm a exekucí“. Nakonec od toho kvůli faráři, těžce zraněnému kozáky, upustil.
Historické prameny ukazují na nová místa
„Vysvětlení celé záhady je, že nebyla zakopána ruská válečná pokladna, ale Vandammovo zlato a stříbro, které Rusové ukořistili. Při následném tažení z Velkých Pavlovic, kde měli tábor, do bitvy ke Slavkovu jim ale sudy musely zavazet. Mohli je zakopat,“ uvedl Pavliš.
Leden 2010. Walter Pavliš s detektorem kovů u Křenova hledající Slavkovský poklad
Léta hledal s přáteli poklad i s pomocí špičkových detektorů v okolí Křenovic, což prý bylo špatné místo. Ruský zběh, který sudy v roce 1822 hledal, uvedl, že je s vojáky zakopal „deset kroků od potoka, který teče do Slavkova“. U Křenovic podle historických map ale žádná podobná vodoteč nebyla. Na trase od Velkých Pavlovic jich však bylo dokonce několik.
„Nezbývá nám nic jiného, než počkat na jaro a zkusit se po pokladu podívat přímo v terénu. Už se na to těším,“ dodal Pavliš s úsměvem.
