Článek
Nevelký kámen s vyrytými symboly byl objeven v Městě Davidově, což je nejstarší obydlená čtvrť Jeruzaléma a dnes také významné archeologické naleziště. V těchto místech také vedla obřadní cesta na Chrámovou horu.
Podle toho, že v nově nalezeném kameni je vyryto jméno Šimon a několik čísel, jsou odborníci přesvědčeni, že jde o artefakt stvrzující nějakou finanční operaci, dnešní terminologií o účtenku.
Archeologové našli v Iráku téměř 5000 let starou sumerskou tavernu
Ačkoliv tento nález není z pohledu „běhu dějin“ kdovíjak zásadní, jeho význam pro archeology a historiky je značný. Vedoucí vykopávek Nachšon Szanton a profesorka Esther Esshelová, odbornice na písmo z Bar-Ilanovy univerzity, upozorňují, že podobné předměty se našly již dříve, ale tentokrát je to poprvé na území Jeruzaléma.
Důležitá městská tepna
Podle odborníků účtenka pochází z raného římského období, vznikla někdy mezi roky 37 před naším letopočtem a 70 našeho letopočtu (kdy Římané Jeruzalém zcela rozbořili) a představuje další důležitý střípek do mozaiky našich dnešních znalostí a představ o životě v této oblasti na přelomu letopočtu.
Izraelský památkový úřad tak v tiskové zprávě upozorňuje, že podle nových nálezů se stále více ukazuje, že cesta hrála v životě města velmi důležitou roli, mimo jiné coby „dopravní tepna“, a to i v takzvaném období Druhého chrámu, kdy se těžiště jeruzalémského osídlení přesunulo spíše na západ od Chrámové hory, zatímco Město Davidovo leží jižně od ní.
Druhý židovský chrám byl na Chrámové hoře postaven kolem roku 516 před naším letopočtem namísto původního Šalamounova chrámu, jenž zhruba o sedmdesát let dříve zničili Babylóňané. V době před přelomem letopočtu nechal král Herodes Veliký chrám nákladně rekonstruovat a učinil z něj jednu z nejvýznamnějších staveb tehdejší doby, jejíž sláva však netrvala dlouho. V roce 70 našeho letopočtu ho i s celým městem zničila římská vojska a dnes z něj na místě stojí pouze jediná zeď označovaná jako Zeď nářků.
V Mexiku se našla přes 1100 let stará výsledková tabule. Sloužila Mayům u míčové hry
Chrámová hora a zeď Nářků
Chrámová hora je vyvýšenina v Jeruzalémě, na které král Šalomoun v roce 996 př. n. l. založil první židovský chrám zasvěcený Hospodinu. Chrám byl vyvrácen Babylóňany v roce 586 př. n. l. Druhý chrám na stejném místě vystavěli židé, kteří se navrátili z babylonského exilu. Zpočátku byl prostší, ale za vlády Heroda Velikého prošel radikální rekonstrukcí a stal se jednou z největších a nejhonosnějších staveb tehdejšího světa. V roce 70 n. l. zničil celý Jeruzalém včetně chrámu římský vojevůdce a pozdější císař Titus. Z chrámového komplexu zůstala částečně neporušená jen západní opěrná zeď chrámové plošiny. Její viditelná část je dnes označovaná jako zeď Nářků, neboť zde židé podle tradice oplakávají svůj zbořený chrám. Sami židé jedinou památku na svůj kdysi velkolepý chrám nazývají prostě Západní zeď (ha-kotel ha-ma’ aravi).
Na samotné Chrámové hoře mnohem později, až v 7. a 8. stol. n. l., muslimové vybudovali svatyni Skalní dóm a mešitu al-Aksá. Ta je podle tradice třetím nejsvětějším místem islámu po Mekce a Medíně, ačkoliv v koránu není o Jeruzalémě jediná zmínka a výraz „mešita nejvzdálenější“ (masdžid al-aksá) ze súry Noční cesta byl s Chrámovou horou ztotožněn až pozdější tradicí.
Pro judaismus je to ale nejposvátnější místo na světě, pro ortodoxní židy je dokonce natolik posvátné, že mají zákaz je navštěvovat, neboť by nedopatřením mohli stanout v místě někdejší Nejsvětější svatyně, kam směl jen velekněz.