Hlavní obsah

Žádost o blokaci dezinformačních webů nebyla nezákonná, rozhodl soud

– Praha

Soud odmítl správní žalobu, které po loňském zásahu proti dezinformačním webům čelilo ministerstvo obrany. O usnesení v pondělí informovaly neziskové organizace Institute H21 a Otevřená společnost, podle nichž byl postup státu nezákonný a které žalobu podaly. Pražský městský soud ale dospěl k závěru, že žalobou napadený úkon nemůže být „nezákonným zásahem“ ve smyslu zákona. Rozhodnutí je pravomocné, žalobci však hodlají podat kasační stížnost.

Foto: Archiv, Právo

Článek

Vláda loni 25. února, den po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, vyzvala k přijetí opatření, která by v kybernetickém prostoru vedla k zamezení šíření nepravdivých a zavádějících informací ohledně ruské agrese.

Národní centrum kybernetických operací při Vojenském zpravodajství ministerstva obrany poslalo tentýž den dopis sdružení CZ.NIC, v němž žádalo znemožnění přístupu k dezinformačním stránkám a přiložilo seznam konkrétních webů. CZ.NIC poté dočasně zablokovalo weby Aeronet.cz, Protiproud.cz, Ceskobezcenzury.cz, Voxpopuliblog.cz, Prvnizpravy.cz, Czechfreepress.cz, Exanpro.cz a Skrytapravda.cz.

„Soud nemá pochyb o tom, že samotná blokace určitých webových stránek se přinejmenším dotýká svobody projevu a práva na informace (…). Nesouhlasí však s žalobci v tom, že dopis z 25. 2. 2022 představuje jakkoliv autoritativní pokyn jeho adresátům,“ stojí v rozhodnutí soudu.

Dezinformační weby mají namále

Internet a PC

„Dovozovat závaznost nelze ani z použitého jazyka – sloveso žádat bez dalšího neznamená příkaz či závazný pokyn,“ dodal senát soudce Marka Bedřicha. Národní centrum podle něj žádalo o spolupráci, čili o určitou součinnost či vzájemnou pomoc. „Bylo tedy na svobodné volbě adresátů dopisu, zda žádost uposlechnou a využijí své možnosti weby zablokovat. To, že nezávazné žádosti vyhověli, nelze přičítat žalovanému (ministerstvu obrany),“ dodal.

Zároveň ale soud uvedl, že má pro obavy žalobců pochopení. „Blokace webů ze strany veřejné moci bez zákonného podkladu by byla významným zásahem do základních práv, a to i pokud by si stát faktickou blokaci vynutil na soukromoprávních subjektech. K tomu ale v posuzované věci ani náznakem nedošlo, neboť žalovaný weby nezablokoval ani to nikomu nepřikázal,“ uzavřeli soudci.

Žalobci rozporovali to, že blokace byla nezávislým rozhodnutím soukromých subjektů. Dopis vnímali jako faktický pokyn. Podle Otevřené společnosti a Institute H21 porušil tento zásah principy právního státu, svobody projevu, práva přijímat informace, svobody myšlení a vědeckého bádání. V komentáři k soudnímu usnesení nyní uvedli, že „vláda by se měla zdržet choutek na blokování dezinformačních webů do chvíle, než k tomu bude mít zákon“. „Je třeba rychle stanovit jasná pravidla pro blokování, nebo vůbec neblokovat,“ zdůraznili.

Pražský městský soud ve svém usnesení poukázal na to, že k povaze daného dopisu se už dříve vyjádřil i Nejvyšší správní soud. Ten rovněž uvedl, že dopis představuje doporučení veřejné moci, které bylo pouze podnětem správcům webů či mobilním operátorům, a ti ho nemuseli nijak respektovat.

Dezinformace často šíří samotní uživatelé

Dezinformace se šíří sítěmi jako lavina – a je jedno, jestli se bavíme o koronaviru, válce na Ukrajině nebo úplně jiném tématu. Na webu jsou jich statisíce. Jak upozornily servery NPR a Poynter, nešíří je pouze jejich tvůrci, ale velmi často i samotní uživatelé.

Nejčastěji se totiž hoaxy a dezinformace šíří prostřednictvím sociálních sítí, jako je například Facebook či Twitter. I když se internetoví giganti snaží proti tomu bojovat, práci jim znesnadňují samotní uživatelé.

Smyšlené zprávy totiž často šíří dál – jednoduše věří tomu, co si na internetu přečtou. Není výjimkou, že některé zprávy mají desítky či stovky tisíc sdílení. Nevědomky tak pomáhají tvůrcům dezinformací, aby si vydělali pořádný balík peněz.

Podobné kauzy globálního dosahu jsou totiž pro tvůrce dezinformací hotový zlatý důl. Využívají strachu a paniky lidí, aby je nasměrovali na své webové stránky. Díky tomu následně profitují ze zobrazované reklamy, což dělá klidně i několik milionů dolarů.

Fiala: Vypnutí dezinformačních webů je jen přechodné opatření

Internet a PC

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám