Článek
Nový průzkum je unikátní. Odborníci se totiž teprve začínají zabývat v souvislosti s častým používáním komunikačních technologií digitálním well-being, tedy digitální pohodou lidí. Nejde o to zpochybňovat význam a užitečnost těchto technologií a tím je zásadně omezovat. Jde spíše o hledání toho, jak je naplno využívat a současně omezovat jejich negativní dopady.
„Jde o téma, které je ve světě zatím jen velmi málo prozkoumané. Náš report proto přináší jedny z prvních ucelených dat o dospělých na světě,“ řekla Novinkám jeho hlavní autorka Michaela Šaradín Lebedíková z Interdisciplinárního výzkumu internetu a společnosti (IRTIS), který coby specializovaná skupina výzkumníků působí na brněnské Masarykově univerzitě.
Nejčastěji používají dospělí v ČR počítač a telefon: počítač hraje hlavní roli v práci, kde ho 49 procent dospělých používá pět až osm hodin denně. Ve volném čase zase dominuje mobilní telefon. Přibližně 45 procent dospělých ho používá dvě a někteří dokonce až pět hodin denně.
Výzkum ukázal, že používání technologií je pro 71 procent dospělých „nepostradatelnou součástí života“. Zhruba 62 procentům přináší inspiraci a smysl a třem čtvrtinám technologie pomáhají organizovat každodenní praktické záležitosti. Za zdroj zábavy je považuje 72 procent dotázaných a nudu s nimi zahání 62 procent lidí. Jen sedm procent počítače a telefony nebaví.
Drtivá většina využívá digitální odpojení
Skoro pětina dospělých (17 %) je ale ve stresu z pocitu, že musí být neustále online, a každý pátý (22 %) přiznává, že mu technologie snižují produktivitu doma i v práci. Významná část lidí navíc uvádí, že je technologie rozptylují více, než by si přáli (41 %), a že se kvůli nim cítí méně přítomní v daném okamžiku (36 %). Většina si ale myslí, že nejsou ztrátou času.
Podle spoluautora studie Davida Šmahela mají nejvíce protichůdných názorů na komunikační technologie spíše mladí lidé. „Ti sice vnímají technologie jako zábavnější a smysluplnější než starší generace, ale zároveň častěji zažívají pocity ztráty času s technologiemi. To souvisí patrně s tím, že na nich tráví také více času,“ zdůraznil Šmahel.
Důležitým zjištěním je podle něj to, že se většina lidí snaží digitální technologie alespoň někdy vědomě regulovat. Přibližně 90 procent dospělých využilo některou z tzv. strategií digitálního odpojení. Nejčastěji jsou to jednoduché a běžné postupy; polovina dospělých si pravidelně nastavuje na telefonu tichý režim, pokládá ho displejem dolů nebo ho během důležitých činností jednoduše ignoruje.
