RECENZE: Death Stranding 2 balancuje mezi životem a smrtí, sám ale míří do herního nebe

První díl sklízel nadšené ovace a prestižní ocenění. Příběh šel daleko za hranu, na což jsme ve hrách nebo filmech zvyklí. V kombinaci s chytlavou hratelností o kurýrovi, který tváří v tvář konci lidstva propojuje svět a přináší naději, se hra vymykala všem škatulkám.

A jakmile ve dvojce poprvé otevřete oči, bude to znovu láska na první pohled. Když se rozezní tóny emotivní písničky, budete chtít stát celou věčnost na tom prvním vrcholku hory ve vyprahlé pustině. Žádná jiná hra ve vás tolikrát nevzbudí pocit, kdy se prostě jen chcete zastavit a s němým úžasem se dívat kolem sebe. Navzdory tomu, že je svět třeba zrovna v plamenech.

V prvním díle jste odvrátili vyhubení lidstva a propojili americká města. Ve dvojce se podíváte do Mexika a Austrálie. Princip hry je stále stejný, putovat světem, pomáhat lidem, doručovat zásilky a propojovat města a úkryty. Komplikovat vám to bude smrtící déšť, který ničí věci i vše živé, a také lidé, roboti a monstra z říše mrtvých. A jen vy budete stát mezi životem a apokalypsou.

A tady jsme u prvního velkého rozdílu oproti původní hře. Tím je daleko větší důraz na akci a boj. Hra vás do konfliktů a střetů nutí od začátku, zvýšil se i počet nepřátel a dojde i na řadu opravdu velkých a nezapomenutelných boss fightů.

Zároveň máte k dispozici hodně široký arzenál útočných i obranných zbraní, pro střety s živými i mrtvými, takže si můžete se souboji a přípravou vyhrát. Anebo se pokusit o taktické řešení. Velmi podařený krok k větší dynamice.

Cítíme zároveň lehkou inspiraci Metal Gearem Solid. Hideo Kojima je totiž tvůrce unikátní herní série MGS a do Death Stranding 2 se prolínají některé jeho motivy a herní prvky. To ovšem nemusí být na škodu. Ale probleskne vám to hlavou při pohledu na mateřskou loď, vznášející se loutku, motiv šátku nebo fantomovu bolest a cestičku do našich srdcí si znovu najde i reminiscence souboje Solid Snake vs. Liquid Ocelot.

Největší požitek ze hry budete mít, když předem budete vědět o dvojce co nejméně. I některé trailery odhalují až zbytečně moc. Nutné je naopak pořádně doplnit a pochopit příběh jedničky. Základy vás provede i On the Beach.

V příběhu je důležité akceptovat tvůrčí vize. Že lidé mohou mít různé schopnosti, že padouch má jako zbraň elektrickou kytaru a že svět živých a mrtvých se prolínají. Nebo že loutka může mluvit. Dollman, jedna z postav, připomíná hlavu Mimira z God of War a je zábavným společníkem na cestách. Výborný nápad, byť z něj bylo možné vytěžit více.

Už DS1 vyžadovala otevřenou mysl, dvojka jde v bizarnostech dál, ale vše do sebe krásně zapadá. Zároveň se v příběhu vše poměrně srozumitelně vysvětlí. Leč na pár místech divák zbystří, ať už je to překvapivě rychlý návrat Sama do akce, nebo pár lehce zbrklých dějových zvratů. Ale vzápětí vždycky přijde moment, který všechno přebije.

On the Beach přináší řadu nových postav, které jsou vybroušené a brilantně zapadají do vyprávění. „Herecké“ výkony jsou samostatnou kapitolou. Intenzivní, milé i hrubé, donutí vás milovat i nenávidět. Může za to i spolupráce s mnoha výjimečnými osobnostmi.

Ať už je to hlavní hrdina Norman Reedus (hvězda série Živí mrtví), Léa Seydoux (Není čas zemřít, Mission Impossible nebo Duna), Elle Fanning (Veliká nebo Všechny malé zázraky), George Miller (režisér Furiosy nebo Šíleného Maxe), Guillermo Del Toro (režisér Faunova labyrintu nebo Hellboye) a mnoho dalších.

Kojima se zkrátka ve svém běžném i herním životě snaží po vzoru Death Strandingu propojovat lidi a obory a nebojí se vytáhnout nové tváře nebo ty známé obsadit do nových rolí.

Přesah DS2 vidíme i do světa módy (v podobě vybavení) a hudby. Takže vaše playlisty se rozrostou o nové klenoty. V jedničce dominovaly skladby od Low Roar a i jim patří některé důležité momenty jako pocta zesnulému frontmanovi Ryanu Karazijovi. Ale zároveň vás na emoční horskou dráhu vezmou i další skladby od umělců, o kterých jste třeba zatím neslyšeli, ale stoprocentně se vám dostanou pod kůži.

Podobně jako se to povedlo Returnalu, kdy se vám i roky po dohrání stáhne hrdlo při tónech Hyperion od Bobbyho Krlice, a jako při Take on Me od a-ha zaslzíte kvůli The Last of Us, přináší Death Stranding 2 melodie, které vám utkví v paměti navždy.

Vypravěčské techniky i herní mechaniky se prolínají s herním světem. Protože při hraní se vám vyplatí sledovat vaše stopy a chodit stejnou cestou. Terén se totiž oproti předchozímu průchodu vyhladí a prošlapanou cestičkou se jde mnohem lépe. Tento princip funguje brilantně a oproti jedničce se dočkal vylepšení, takže vám často stačí adrenalinovou cestu zdolat jednou a následně už vše bude hladší. Tentokrát ubylo frustrujících míst a pádů z vrcholků zasněžených hor.

A stejný přístup použil Kojima u celé dvojky. Většinu věcí si úspěšně vyzkoušel v jedničce, a proč tedy nyní sejít z cesty? Takže i když půjdete po podobné stezce, bude stejně jako v samotné hře trochu jiná. Každý aspekt hry se prakticky dočkal vylepšení a často masivního.

Zbraně, cesty a nástroje? Vše je zase o kus dál a tvůrci mysleli opravdu na každou drobnost. Nebaví vás dlouhé jízdy po silnicích a drnčení ovladače? V průběhu hry dostanete několik možností, jak vše urychlit. I v DS2 máme mimořádně otravnou animaci u nastupování a vystupování z auta, ale dočkáte se, i na to bylo myšleno. Z toho plyne jedno důležité ponaučení. Nedržte se jen hlavního příběhu, pečlivě vylepšujte vztahy, protože nikdy nevíte, od koho dostanete nové technologie.

A předešlé řádky platí i pro styl vyprávění. Flashbacky, motiv komanda, bojové mise v nepřátelském světě. Vše jste viděli už v DS1, ale On the Beach vše sebevědomě pozvedává na novou úroveň. Graficky, zvukově i kreativně. Půjdete tedy po podobné cestě, přesto vás bude na každém kroku překvapovat.

Žádná hra vám nevyrazí dech jako DS2. Vizuální orgie. Ať už jste na vrcholku světa a díváte se, jak vychází nový den, uprostřed písečné bouře, prcháte před sněhovou lavinou, jste unášeni rozbouřenou řekou, která smetla váš nově postavený most, nebo v hořícím lese. I když půjdete po svých stopách, nikdy dvakrát nevstoupíte do stejné řeky.

Působivé, jak On the Beach dokáže hráče přimět zastavit a užívat okamžiku. Tohle je laťka, kterou pro ostatní bude těžké překonávat. A když se vám v jedné misi roztočí jiskřící kola a raytracing bude odrážet celou tu krásu, ani se vám nebude chtít jít dál. Lapeni jako můra u plamene.

Mimořádně zábavně funguje propojení s ostatními hráči. Fyzicky je sice ve své hře nevidíte, ale budete vzájemně sdílet a lajkovat stavby, pomáhat si s materiálem a zásilkami, nechávat si upozornění a také uvidíte, se kterými hráči jste propojeni, a pouto můžete ještě prohlubovat. Zvednuté palce získáte jen za opravdu užitečné věci, které ostatním pomohou. Byť je někdy trochu zklamání, když máte vyhlédnuté ideální místo na most a někdo vás předběhl.

Nově byl přidán speciální strom dovedností, které si můžete aktivovat. Na něm je zajímavé, že se vám zobrazují možnosti, které nejvíce odpovídají vašemu hernímu stylu. Jezdíte hodně autem, bojujete a neustále používáte skener? Pak se dočkáte užitečných vylepšení, která jsou s tím spojena.

Pokud se vám líbila jednička, dvojku si zamilujete. Pokud vás jednička neoslovila, dvojka váš názor asi nezmění. Pokud jste původní hru nehráli, tak dobře nakoukejte příběh a vrhněte se do dvojky. V letošním roce totiž budete těžko hledat lepší hru.

Jako celek vás Death Stranding 2: On the Beach převálcuje. Je to další krok na Kojimově cestě překročit hranice pouhé hry, vytvořit umělecké dílo, spojit herní a filmové prvky, propojit je s hudbou, uměním a módním průmyslem. Speciálně závěr hry ve vás odpálí nálož emocí.

Redakce Novinky.cz varuje, že hraní Death Stranding 2: On the Beach může být návykové. V době psaní recenze jsem měl odehráno něco přes 120 hodin a i po dohrání příběhu se dál s chutí pouštím do dalších výzev. Budu hrát, dokud nebudou všechny cesty dostavené, všechny postavy maximálně propojené a dokud nebudu mít všechny dílky skládačky. A není moc her, které by tohle dokázaly.

Death Stranding 2: On the Beach vychází 26. června 2025 na PlayStation 5. Cena za standardní edici je 1799 Kč. Sběratelská edice je vyprodaná.