Článek
Po grafické stránce se na hru nejlépe hodí označení "minimalistická". Jako pozadí slouží jednolitá plocha, jejíž barva se mezi jednotlivými úrovněmi naštěstí mění. Jak samotný hráč, tak i jeho okolí je pak znázorněno toliko několika čarami. Prosté, leč funkční.
Váš úkol zde zní zdánlivě prostě: dostat se po jednotlivých plošinkách až nahoru, kde na vás čeká vstup do další úrovně. Kámen úrazu však tkví ve faktu, že třecí síla zde byla zredukována na minimální možnou míru. Jinými slovy: pěkně to klouže.
Takže když už si myslíte, že máte vítězství na dosah, stačí to trochu přehnat se silou a skončíte dole, což znamená nutnost restartovat úroveň. Počty takových vynucených opakování jdou do desítek.
A jestli vás toto nechá klidnými, pak informace, že jste o dvě úrovně níže nezapnuli nějaký spínač a tedy se musíte vrátit, abyste se dostali dál, rozhodně ano.
Nezbývá tak, než zopakovat varování z úvodu, že toto je hra jen pro silné nervy.