Technologické firmy chtějí pachatelům implantovat sledovací zařízení

V reakci na akutní nedostatek kapacity ve věznicích a přetížené probační úředníky požádali ministři technologické firmy o návrhy, jak využít nositelnou elektroniku, sledování chování a geolokaci k vytvoření konceptu „vězení mimo zdi“ – tedy alternativního způsobu dohledu nad odsouzenými mimo klasické vězeňské zařízení, píše web The Guardian.

Mezi přítomnými technologickými společnostmi byli zástupci Googlu, Amazonu, Microsoftu a také firmy Palantir, která úzce spolupracuje s americkou armádou a má smlouvu s britskou Národní zdravotní službou (NHS). Jednání se také zúčastnili zástupci společnosti IBM a soukromý provozovatel věznic Serco.

„Chceme posílit spolupráci mezi vládou a technologickým sektorem, abychom řešili krizi kapacit ve vězeňství, snížili míru recidivy a zvýšili bezpečnost v komunitách,“ uvedla Mahmoodová při jednání se společnostmi.

„Technologické firmy by měly rozšířit a zdokonalit dosavadní využití elektronického označování – nejen pro sledování, ale také jako nástroj podpory rehabilitace a prevence kriminality,“ doplnila. Náměstek britského ministra pro vězeňství a probaci James Timpson navíc vyzval k „technologickému přístupu ke spravedlnosti“.

Ministři se také zajímali o to, jak by mohl vypadat digitální, datový a technologicky podporovaný systém spravedlnosti v roce 2050. Podle technologických gigantů by nový systém mohl obsahovat sledování chování v reálném čase, podkožní monitorovací zařízení určená k podpoře zdraví a řízení chování osob ve výkonu trestu.

Dále také poradce s umělou inteligencí sloužící k usnadnění resocializace pachatelů, robotické systémy využívané k řízení pohybu a zadržování vězňů, včetně autonomních vozidel pro jejich přepravu nebo využití kvantových počítačů k analýze údajů z minulosti s cílem předvídat budoucí chování dotyčných.

Nová iniciativa je dalším příkladem snahy labouristické vlády (Strana práce ve Velké Británii) zapojit technologický sektor do hledání úspor ve veřejných službách – od školství po zdravotnictví.

Krok ministerstva spravedlnosti navíc navazuje na loňskou revizi trestní politiky vedenou bývalým ministrem Davidem Gaukem. Ten tehdy apeloval na omezení krátkodobých trestů odnětí svobody a prosazoval širší využití umělé inteligence včetně technologie rozpoznávání obličejů ve veřejném prostoru s cílem snížit počet vězňů až o 10 000.

Obhájci lidských práv označili tyto návrhy za znepokojivě dystopické a varovali, že schůzka může naznačovat přílišné sbližování vlády s technologickými giganty. To znepokojilo i Donalda Campbella – ředitele advokacie neziskové organizace Foxglove, která vede kampaň za spravedlivější využívání technologií.

„Je děsivé si uvědomit, že ministři jednali s technologickými firmami o využití robotů k řízení vězňů, implantaci sledovacích zařízení pod kůži nebo o používání počítačů k předpovídání budoucího chování lidí,“ uvedl Campbell.

„Myšlenka, že technologické společnosti mohou vyvíjet nástroje pro předvídání kriminality, byla opakovaně zpochybněna a vyvrácena. Je zklamáním, že se k ní stále vracejí a že ministerstvo spravedlnosti je ochotné těmto návrhům naslouchat,“ dodal.

Podle webu The Guardian však vládní zdroj zdůraznil, že dosud předložené návrhy jsou pouze hypotetickými tématy k diskusi. Jejich cílem je otevřít debatu o budoucnosti dohledu nad pachateli s důrazem na lepší ochranu veřejnosti.

„Jak veřejnost oprávněně očekává, pokračujeme ve zkoumání technologií, které nám pomohou snížit kriminalitu, účinně monitorovat pachatele a zajistit bezpečnost veřejnosti. Všechny návrhy jsou zatím pouze hypotetické,“ uvedl mluvčí ministerstva spravedlnosti.

Druhé kolo jednání s technologickými firmami by se mělo uskutečnit během příštího týdne.