Článek
Na konci roku 1982 byly první cédéčka a CD přehrávače dostupné nejprve jen v Japonsku. V Evropě ve specializovaných obchodech pak na jaře 1983. Vše bylo doprovázeno značnými rozpaky.
Zastánci klasické, analogové techniky tehdy dokonce usilovně strašili i nejrůznějšími hrůzostrašnými důsledky poslechu digitálního zvuku na zdraví posluchače a vymýšleli i další téměř neuvěřitelné důvody proti digitální zvukové technice a systému Compact Disc. Dnes se všechny ty historky zdají směšné, tehdy ovšem byly mnohými brány vážně.
Sony pohřbívá CD a DVD nosiče
Dokonce ještě v době, kdy se první cédéčka začala lisovat i v našich Gramofonových závodech v Loděnicích, vyšel v tehdejším Technickém magazínu velmi kontroverzní článek z jistého zahraničního pramene prohlašující systém Compact Disc za mrtvě narozené dítě a obsahující i mnohé další nesmysly.
Od dob prvního CD se prodeje cédéček počítají na stovky miliard, miliardových prodejů dosáhly také hudební CD přehrávače a CD mechaniky. V dnešní podobě slouží malé stříbrné kotoučky především pro distribuci hudebních děl. Dříve se hojně používaly i v oblasti počítačů, kde byly ale postupně vytlačeny modernějšími disky s větší kapacitou DVD a Blu-ray.
Největší konkurencí jsou pro CD v současnosti streamovací platformy, u kterých posloucháme hudební díla prostřednictvím internetu. Ty můžeme pohodlně využívat na mobilech, televizorech, počítačích a klidně i při řízení v autě. Moderní počítače a notebooky se už několik let prodávají bez CD či DVD mechanik, na ústupu jsou také v automobilech. Častější je USB vstup či čtečka paměťových karet, díky čemuž můžeme uložené skladby poslouchat ve formátu MP3.