Článek
Technologie schopná samostatného pohybu nese svůj název po mytickém trojnohém koni z dánské mytologie, na němž jezdila bohyně smrti Hela. Robotický Helhest by ale naopak mohl přinášet život v podobě dodávek pomoci i v těžko přístupném terénu. Vývojový tým robotiků jej navrhl s důrazem na vysokou odolnost a rychlost. Robot unese až 100 kg a dosahuje rychlosti až 20 km/h. Může tak potenciálně pomoci jak ve válce, tak cestovatelům na vysokých horách.
Současně zvládne překonat půlmetrové překážky. Díky konstrukci se dokáže znovu převrátit a pokračovat v misi. „Chtěli jsme robota, který zvládne náročný terén, je levný, rychlý a zároveň natolik robustní, aby fungoval i po převrácení,“ uvedl Karel Zimmermann z katedry kybernetiky FEL ČVUT, jenž společně s kolegy Tomášem Svobodou a Bedřichem Himmelem stojí za vznikem robota. V extrémních podmínkách tak zvládne i provoz „vzhůru nohama“.
Autoři robota Helhest. Karel Zimmermann (zleva), Tomáš Svoboda a Bedřich Himmel
Základní verze robota cílí například na výzkumné instituce, které potřebují robustní hardware pro vlastní algoritmy, podle nichž se bude Helhest řídit. „Potenciální využití zahrnuje jak vojenský, tak záchranný průzkum, převoz senzorů pro detekci chemických látek, operace v podzemí i asistenci v těžko přístupném terénu,“ popsala mluvčí ČVUT v Praze Alena Nováková. Helhest se dokáže samostatně pohybovat v terénu především díky svým kamerám, což umožňuje operace i bez GPS a snižuje viditelnost ve spektru vyhledavačů.
Robota Helhest díky pohonu na stabilní trojkolce nerozhodí ani náročný horský terén.
V týdnu od 7. července 2025 se tým pražské FEL ČVUT zúčastnil mezinárodního cvičení robotických týmů v rakouských horách, které organizovala rakouská armáda a technická univerzita ve Štýrském Hradci (TU Graz). „Konstrukce vzbudila velký zájem mezi zahraničními odborníky. Díky třem kontaktním bodům měl Helhest v terénu stabilní trakci i tam, kde čtyřkolové stroje ztrácely částečně kontakt se zemí,“ doplnil spoluautor robota Tomáš Svoboda.
Český robot dokázal v ručním režimu vyjet extrémně strmý terén a osvědčil se i v krizových situacích – při pádu do potoka se nezastavil a pokračoval v jízdě. „Vyhovovalo nám, že nešlo o soutěž, ale o společné cvičení robotických skupin a sběr dat v extrémním prostředí. Pro další vývoj to bylo velmi cenné a umožní nám to dělat rychlé pokroky,“ dodal robotik Svoboda.
Vědci ČVUT v Praze autonomního robota ještě vylepšují.
Tým autorů aktuálně ladí pokročilé samostatné chování založené výhradně na pasivních senzorech v podobě kamer či magnetometrů a také inerciální měřicí jednotku (IMU), což představuje klíčový senzor v robotice, který se používá pro odhad polohy a orientace robota v prostoru, aby byl na možném bojišti hůře detekovatelný klasickými lokátory. Helhest nyní pracuje na zacílení prvních zákazníků jak ve vojenském, tak v civilním sektoru.
