Článek
Intel dohodu potvrdil, k ceně se však nevyjádřil. Transakce Intelu umožní nabízet kompletní řešení pro kvantové počítače, zahrnující jak hardware, tak software potřebný k provozu kvantových systémů.
Akvizice také rozšíří nabídku Intelu o kvantové procesory, vedle centrálních a grafických procesorů, které už firma vyrábí.
Společnost Classiq, která získala od investorů více než 200 milionů USD (4,3 miliardy korun), vyvíjí software usnadňující programování kvantových počítačů. Má zhruba 130 zaměstnanců.
Zákazníky jsou BMW i AT&T
Mezi zákazníky patří podle Bloombergu automobilka BMW a telekomunikační společnost AT&T, kterým firma Classiq poskytuje specializované nástroje využívající umělou inteligenci. Nástroje klientům pomáhají ověřovat, jak by mohli kvantové počítače využít ve svém podnikání.
Firma Classiq by měla i po akvizici pokračovat ve vývoji softwaru, který umožňuje vytvářet programy použitelné na různých typech kvantových počítačů, včetně zařízení od konkurentů Intelu. Transakci ještě musejí schválit regulační orgány, dokončena by mohla být v první polovině příštího roku.
Intel býval největším světovým výrobcem čipů. Nyní si chce zajistit, že nezmešká příležitosti v oblasti kvantové technologie, která představuje potenciálně velký trh pro polovodičový průmysl.
Generální ředitel Lip-Bu Tan se snaží získat zpět pozice, které firma ztratila ve prospěch konkurentů v odvětví výpočetní techniky pro AI.

ARCHIVNÍ VIDEO: Kvantový počítač od společnosti Fujitsu na veletrhu MWC 2026Video: Miloslav Fišer, Novinky
Jak fungují kvantové počítače?
Kvantové počítače představují neuvěřitelný průlom v oblasti výpočetních schopností a dle očekávání zcela změní způsob, jakým řešíme extrémně složité výpočetní problémy.
Na rozdíl od tradičních počítačů, které pracují s binárními bity, kvantové počítače využívají tzv. qubity. Ty umožňují manipulovat s kvantovými jevy, jako je superpozice a kvantová provázanost. Tato jedinečná vlastnost jim umožňuje efektivně řešit problémy, které jsou pro klasické počítače příliš náročné.
Mezi takové mohou patřit optimalizační úlohy pro řešení elektronické struktury nových materiálů, řízení dopravy či přístavů.
V současnosti jsou identifikovány další možnosti uplatnění, které lze najít téměř ve všech vědeckých oblastech. Mimo jiné v automobilovém průmyslu, při vývoji nových elektrických baterií, v energetice, finančnictví, farmacii, kvantové chemii, kryptografii, ale také v kvantovém strojovém učení a mnoha dalších.
Kvantové počítače mají potenciál dramaticky ovlivnit vědecký výzkum a technologický rozvoj ve všech oblastech, od fyziky a chemie po umělou inteligenci a bioinformatiku. Google se již dříve pochlubil, že jeho kvantový procesor Sycamore detekoval vzorce v řadách zdánlivě náhodných čísel za 200 vteřin, zatímco Summit od IBM by na stejný úkol potřeboval 10 000 let.


